Nízká produktivita ve stavebnictví: Průzkum PlanRadaru odhaluje současné výzvy a nabízí řešení
Evropské stavebnictví se ocitá na rozcestí. Na jedné straně čelí očekávanému nárůstu objemu prací, na straně druhé se potýká s dlouhodobě nízkou produktivitou. Tato situace ohrožuje nejen jeho růst, ale i konkurenceschopnost v globálním měřítku. PlanRadar, přední platforma pro digitální dokumentaci, komunikaci a reportování ve stavebnictví, se rozhodla prozkoumat hlavní příčiny tohoto problému. Na základě rozsáhlého průzkumu mezi více než 450 odborníky z deseti evropských zemí včetně tuzemska přináší cenné poznatky a doporučení, která mohou změnit směřování celého odvětví.
„Výsledky průzkumu jasně naznačují, že klíčem k řešení problémů s nízkou produktivitou je optimalizace procesů uvnitř firem. Ukazují, že zvýšení efektivity práce může vést k úsporám 10 až 20 % z celkového rozpočtu projektů, což by výrazně zvýšilo ziskovost firem a zároveň jim umožnilo nabízet atraktivnější mzdy pro své zaměstnance. Tím se nejen zlepší pracovní podmínky, ale také se posílí schopnost podniků přitahovat a udržet si talenty,“ komentuje Adam Heres Vostárek, regionální manažer PlanRadaru pro Českou republiku.
Stavebnictví na prahu změn
Je téměř neuvěřitelné, že stavebnictví, které má v celosvětovém měřítku velký význam a k roku 2022 zaměstnávalo v Evropské unii téměř 14 milionů lidí, se řadí mezi jedno z nejméně produktivních odvětví na světě. Produktivita celého hospodářství EU se mezi lety 1995 až 2021 zvýšila o 40 %, zatímco úroveň efektivity ve stavebnictví je dnes nižší než v roce 1995. Srovnáme-li to s produktivitou práce ve výrobním odvětví, která na úrovni EU vzrostla o více než 80 %, znamená to, že pracovník ve výrobě může za stejný počet hodin vyprodukovat dvakrát více než pracovník ve stavebnictví.[1]
To vše navzdory očekáváním, že objem stavebních prací má během následujících 15 let vzrůst o téměř polovinu[2], což jenom zdůrazňuje nutnost optimalizace procesů v celém sektoru. Pokud by se úroveň produktivity ve stavebnictví zvýšila o pouhých 20 %, potřebovala by EU obsadit o cca 2,5 milionu pracovních míst ve stavebnictví méně. Odpadl by tak problém s nedostatkem pracovních sil, který je v současné době zásadním faktorem omezujícím stavební činnost na celém kontinentu.
V evropském stavebnictví jsou navíc výrazné rozdíly mezi regiony. Přestože stavební profesionálové ze všech zemí pracují obdobně dlouho (8-10 hodin denně), produktivita a výše mezd se značně liší. Zatímco západní země nabízejí díky vyšší produktivitě lepší mzdy, v regionu CEE je nižší mzda hlavním důvodem odlivu kvalifikované pracovní síly. Zlepšení produktivity je proto klíčové i kvůli smazání tohoto rozdílu a zvýšení atraktivity pracovních míst v regionu střední a východní Evropy včetně tuzemska.
Výzvy českého stavebního sektoru: Co brání jeho růstu?
Aktuální průzkum PlanRadaru naznačil, že české stavebnictví se potýká hned s několika významnými problémy. Velká část z nich má přitom jeden spojující faktor a tím je neoptimální komunikace mezi zúčastněnými stranami na projektu. Více než polovina tuzemských respondentů uvedla, že hlavní okolnost omezující jejich produktivitu představuje nadměrné množství úkolů, které se provádí jeden za druhým. Dalších 36 % poukazuje na nedostatek jasně definovaných procesů a špatné řízení. Slabé manažerské dovednosti vedou k celé kaskádě problémů. Zaměstnanec může být přetížen, nedokáže si efektivně stanovit priority a ocitá se v kruhu reaktivní, nikoli proaktivní práce. To má vliv nejen na jeho produktivitu, ale také to zvyšuje pravděpodobnost chyb.
Významný problém tvoří také nízké mzdy, které 58 % respondentů identifikuje jako hlavní příčinu negativního vlivu na morálku a produktivitu zaměstnanců. Neodpovídající platy jsou často pracovníky vnímány jako nedocenění jejich úsilí, což ústí ve snížení zájmu a spokojenosti s prací. Nicméně jde o klasický příklad začarovaného kruhu. Nízká spokojenost odrazuje pracovníky od většího nasazení a snahy zlepšovat postupy při řešení problémů. V důsledku toho trpí efektivita práce, což vede k tomu, že za stejnou dobu je vykonáno méně práce.
K tomu se dále připojuje nedostatek velkých projektů, na který poukazuje 41 % respondentů. Tento nedostatek omezuje zisky firem, a navíc nutí zaměstnance zvládat mnoho menších realizací, což pro ně představuje další zátěž. Dále 35 % respondentů uvádí, že v důsledku nižší předvídatelnosti ve stavebním sektoru spoléhá mnoho firem na dočasné zaměstnávání, což má za následek snížení kvality práce a další zhoršování morálky zaměstnanců.
Zvýšit produktivitu pomohou osvědčené postupy
Ovšem nelze jednoduše tvrdit, že k vyřešení problému produktivity stačí, aby se zaměstnanci více zapojili do práce. Je odpovědností manažerů poskytnout zaměstnancům metody a nástroje, které jim umožní efektivně vykonávat svou práci. Mezi ně patří digitální nástroje, které urychlují plnění úkolů, automatizace, která za ně vyřídí monotónní opakující se úkoly, nebo efektivní organizace práce. Teprve poté, co podnik vyčerpá možnosti zlepšení pracovních podmínek, může hodnotit výkonnost jednotlivých zaměstnanců.
Navíc seznámení zaměstnanců s novými technologiemi vyzdvihuje většina českých odborníků jako prostředek pro řešení problému nízkých mezd. Nové technologie, jako jsou digitální komunikační platformy, software pro dokumentaci a reportování nebo nástroje jako BIM, výrazně zvyšují produktivitu tím, že zefektivňují úkoly, které se dříve prováděly pomocí časově náročných metod založených na telefonních hovorech, e-mailech nebo papírových výkresech. Komunikace je centralizovaná a změny jsou okamžitě viditelné pro všechny zúčastněné strany, aniž by bylo nutné přímé osobní oznámení.
Stejně důležité jako zvyšování kvalifikace je pro Čechy i zavádění jasných procesů a zlepšování dokumentace. Díky tomu lze nejen předcházet přepracovávání, ale také právním komplikacím či reklamacím. „Ačkoli samotná dokumentace zpočátku zabere více času než ústní komunikace, která u nás jednoznačně převládá, bylo opakovaně prokázáno, že písemná dokumentace z dlouhodobého hlediska výrazně zvyšuje produktivitu. Je nezbytná pro přesné sledování dokončených úkolů, identifikaci odpovědných osob a zachování transparentnosti mezi všemi zúčastněnými stranami projektu. Bez zavedených dokumentačních protokolů dochází ke ztrátě cenných informací, které se musí zpětně dohledávat v e-mailech, excelových tabulkách a hlasových zprávách. Tato běžná praxe ve stavebnictví zabere značnou část pracovní doby,” popisuje Adam Heres Vostárek s tím, že vyjasnění procesů se může zdát při velkém pracovním vytížení zprvu náročné, ale zavedení moderních technologií v jiných odvětvích potvrzuje potřebu stavebního sektoru využívat nejnovější možnosti ke zvýšení kvality a rychlosti.
Optimalizace a digitalizace musí jí ruku v ruce
Digitální nástroje jsou v Evropské unii již dlouho označovány za hlavní způsob, jak zvýšit produktivitu ve stavebnictví, protože dokážou zefektivnit stavební proces. Software však může být užitečný pouze tehdy, pokud již existují jasně stanovené pracovní procesy, které jsou zralé na to, aby se zrychlily, zjednodušily a aby se usnadnilo jejich řízení. To by se nyní mělo stát prioritou firem ve střední a východní Evropě včetně České republiky.
„Výhodou je, že navrhování procesů a jejich digitalizace může probíhat souběžně, což umožní společnostem rychle dohnat ty, které již dávno procesy vyvinuly a zavedly produktivní způsob práce. Digitalizace je rychlý proces, který vyžaduje jen malé investice, ale může zajistit neuvěřitelnou návratnost,“ uzavírá Adam Heres Vostárek.
Více o průzkumu:
Společnost PlanRadar průzkum realizovala mezi 450 odborníky, zástupci firem působících v oblasti stavebnictví, a to v deseti evropských zemích včetně České republiky. Dále se jednalo o následující státy: Německo, Rakousko, Švýcarsko, Maďarsko, Chorvatsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Srbsko. Cílem studie bylo zjistit příčiny nízké produktivity ve stavebnictví a identifikovat nejlepší způsoby, jak tento problém překonat. Kompletní výsledky průzkumu jsou k dispozici ke stažení na: https://www.planradar.com/cs/ebooks/produktivita-prace-ve-stavebnictvi/.
Hlavní závěry průzkumu:
| 76 % | respondentů ve všech zemích pracuje ve stavebnictví 8-10 hodin denně, tedy 40-50 hodin týdně, což je více než průměr EU, který činí 37,5 hodiny. To znamená, že i když všichni pracují stejně dlouho, jejich produktivita se značně liší, což dokazuje i skutečnost, že v Německu patří mzdy ve stavebnictví k nejvyšším v Evropě. |
| 3/4 | respondentů uvádí jako hlavní faktory, které negativně ovlivňují úroveň produktivity, nedostatek jasně definovaných procesů a dokumentace. |
| 49 % | respondentů z Německa, Rakouska a Švýcarska uvádí, že hlavní příčinou nízké produktivity na jejich pracovišti jsou zpoždění projektů a velké množství závad, které vedou k nutnosti přepracování. |
| 32 % | respondentů ve střední a východní Evropě se obává ztráty kvalifikovaných pracovníků ve prospěch konkurence z bohatých evropských zemí. |
| 48 % | respondentů dospělo k závěru, že nízká morálka zaměstnanců v důsledku nízkých mezd a nižší spokojenosti s prací celkově jsou paradoxně hlavní příčinou nízkých mezd v jejich zemích, protože nemotivovaní zaměstnanci nejsou produktivní, což ztěžuje jejich zaměstnavatelům schopnost vydělat dostatečné množství peněz na to, aby jim mohli nabídnout vyšší mzdy. |
| 1/3 | respondentů z východní Evropy vyvozuje, že způsob, jak zlepšit mzdy v jejich zemích, je zvýšit kvalifikaci zaměstnanců v oblasti osvědčených postupů projektového a stavebního řízení, a tím zvýšit jejich produktivitu a zajistit tak jejich společnostem vyšší finanční výnosy. |
| 10 - 20 % | z celkového rozpočtu projektu by se dalo ušetřit, kdyby se společnosti staly výrazně produktivnějšími, jak uvedlo 43 % respondentů ze střední a východní Evropy. |
| 37 % | respondentů ze střední východní Evropy dokumentuje dění v rámci stavebního projektu či na staveništi jednou denně, což vyvolává otázku, jak důkladný je proces dokumentace v těchto zemích, protože se nezdá, že by přispíval k celkové produktivitě práce. |
| 58 % | respondentů v Česku, více než v kterékoli jiné zemi, uvedlo, že nižší mzdy v jejich zemi ve srovnání s bohatými evropskými zeměmi úzce souvisí s morálkou zaměstnanců. |
[1] Zdroj: Eurostat a ING Research.
[2] Z 9,7 bilionu USD v roce 2022 na 13,9 bilionu USD v roce 2037. Zdroj: https://www.constructionbriefing.com/news/how-much-will-the-global-construction-industry-be-worth-by-2037-/8031247.article#:~:text=Global%20construction%20work%20done%20will,US%2413.9%20trillion%20by%202037.
Zdroj:
Tereza Štosová
Account Executive
Crest Communications a.s.
Hlavní foto: Planradar.com
