93 „Hypoteční trh prochází útlumem, ale je dán tím, že jsme měli v roce 2021 extrémně úspěšný rok. Tehdy čísla vyrostla na více než dvojnásobek dlouhodobého průměru objemu hypotečního trhu. Samozřejmě tam došlo k určitému předzásobení ze strany klientů, a tudíž v roce 2022, jak vzrostly sazby, tak samozřejmě poklesl objem hypoték.“ „V současné chvíli podle mě hraje do určité míry roli i určitá sezónnost. Leden a únor vždy poptávka ze strany klientů bývala nižší. Tudíž za leden a únor jsme čísla měli minus 80 procent. Ale vidím, že teď se začíná mírně zvyšovat poptávka klientů, děláme víc modelací a nabídek. Taktéž probíhá vyjednávání mezi kupujícími a prodávajícími o ceně nemovitostí, ale tam nevnímáme, že by byly nějaké silné změny trendu.“ „Doufám, že v letošním roce si trh najde rovnováhu plus mínus na úrovni loňského roku, kdy jsme jako sektor poskytly hypotéky za nějakých 163 miliard Kč. Myslím, že kolem tohoto čísla se budeme pohybovat plus mínus 15 procent. Klíčové bude druhé pololetí letošního roku.“ „Věřím, že v druhé polovině letošního roku, když inflace negativně nepřekvapí, tak je tam jistý potenciál, aby se hypoteční sazby začaly mírně snižovat.“ „Portfolio nesplácených úvěrů se neustále zmenšuje, síla našich dlužníků je velká a stabilita v celém byznyse je extrémní. I když přijde refixace a zvýší se splátka, tak klienti se dokážou s tímto popasovat. Řešíme pouze jednotky klientů, u kterých je potřeba upravit splátky. A to na portfoliu 220 000 hypoték je opravdu zanedbatelné.“ Petr Palička, výkonný ředitel Penta Real Estate: „Naše zkušenost je taková, že dražší byty se prodávají poměrně dobře, prakticky stejně, tam jsme pokles nezaznamenali, zatímco u levnějších bytů pokles je. Nikoliv pokles poptávky jako zájmu kupujících, ale spíše jejich možností ty byty si pořídit. Takže ano, má-li se v tuto chvíli developer rozhodnout, jestli zahájit projekt s dražšími byty, tak tyto byty se prodávat skoro jistě budou, zatímco u bytů, na které si lidé musí brát hypotéku, tam je v tuto chvíli trochu problém. Ale potvrzuji to, co říkal Marcel (Soural), že na trhu se pohybují institucionální investoři, kteří hledají projekty a jednání skutečně probíhají. Tam, kde se představy přiblíží, tam je velká pravděpodobnost, že institucionální investor si koupí balík bytů.“ „My máme v tuto chvíli dva (kancelářské) projekty běžící, respektive ve výstavbě, oba zhruba s nějakými 30 000 metry čtverečními. Ten jeden, to je Masaryčka, prakticky plně pronajatá za mimořádné nájemné. Druhý projekt, to je Nová Waltrovka, tam máme v tuto chvíli pronajatou zhruba třetinu. O další třetině jednáme s konkrétními nájemci, za velmi dobré nájemné na to místo, kde to je. Takže jsme spokojeni a nevidíme žádný problém na těchto dvou projektech. Další projekty připravujeme, pravda je, že v tuto chvíli nemáme žádný projekt připravený úplně do výstavby, ale kdybychom měli, tak bychom asi nijak zvlášť neváhali s jeho výstavbou. Vzhledem k tomu, že neobsazenost v tuto chvíli je někde okolo sedmi procent, jestli si dobře pamatuji, tak si myslím, že se nejedná o žádnou krizi ve výstavbě nebo pronajímání administrativních prostor.“ Milan Kratina, šéf Accolade: „Naši nájemci jsou z třetiny výrobci, třetina logisté a třetina, dnes nejvíc rostoucí, retail a e-commerce. Pro představu: hala Amazonu má hodnotu kolem 5 miliard Kč, investice Amazonu do toho objektu je výrazně vyšší. To samé nás čeká u dalších e-commerce klientů. Investice, které dělají naši klienti, jsou jedny z největších investic v Česku vůbec. Třeba jenom Tschibo na robotizaci své haly dalo něco přes 100 milionů euro. A samozřejmě ty růsty jsou tam dramatické.“ „Rekordní výstavba v logistice je dána tím, že se povedlo udělat velké projekty v České republice, nám se povedl třeba Amazon v Kojetíně. Samozřejmě, chystají se další. Poptávka obecně je stabilní. Poptávka po velkých halách evropsky roste, tak i kdyby se poptávka snižovala celkově v počtu případů, tak roste tím, že ty haly jsou gigantické.“ „Proč jsou potřeba gigantické, resp. velké haly? Je to dáno tím, že Evropa spěje k nějaké míře nezávislosti a udržitelnosti. Zaznamenali jsme, že nebyly léky. Proč? Protože se v Evropě nevyrábí. Najednou jsme jako Evropané zjistili, že nemáme kontrolu nad tím, jestli budeme mít dostatek léčiv. Co s tím můžeme udělat je to, že se možná některé léky zase budou vyrábět v Evropě. Ale musíme se bavit o všech sektorech, kdy vy jako výrobce už nechcete riskovat to, že nebudete mít součástky, což zastaví vaši výrobu.“ „Padesát let se vyvíjel systém just-in-time, kdy se sklady snižovaly, teď se naopak zvyšují. Tím, že je tlak na to, abychom v Evropě dělali víc věcí, tak je to šance pro jižní státy Evropy, protože tady ve střední a západní Evropě je minimální nezaměstnanost.“ „Nájmy rostou jen díky tomu, že průmysl, logistika a e-commerce byly tak dlouho zanedbávané, že šance udělat nový projekt byla nízká. Je to evropská věc, neobsazenost hal je někde kolem tří procent, nájmy se nehnuly 17 let. Nejvíc z toho těžili nájemci. Teď nájmy rostou v České republice 5,56 regiony, Praha 7,58 (eur). Když se podíváme, kde nájmy máme zasmluvněné my, tak se bavíme o tom, že jsme 50, 70 a někdy i více procent pod trhem. V Polsku efektivní nájem roste o 50 procent, celou dobu byl dvě eura, teď je tři eura.“ „Střední Evropa je budoucnost Evropy. Jsme dnes mnohem víc core market, speciálně Praha a Česká republika, než je třeba Španělsko, Portugalsko, Itálie nebo Francie. Ale musíme se umět promovat.“
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=