Analýzy Rekonstrukce budov pomáhají snížit uhlíkovou stopu, nejsou ale vždy jedinou a optimální variantou Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) Budovy a jejich provoz mají ohromný dopad na životní prostředí. Celý sektor je zodpovědný za přibližně třetinu emisí skleníkových plynů v EU. Ty vznikají nejen při výstavbě objektů, ale i při jejich užívání. Jednou z možností, jak snižovat emise, a tedy i uhlíkovou stopu, jsou citlivé a komplexní rekonstrukce. Rekonstrukce byly tématem dalšího dílu ze série přednášek Rethink Architecture, kterou spolupořádají Rethink Architecture Institute, Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) a Centrum architektury a městského plánování CAMP. stát Evropa bezemisním kontinentem,“ řekla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Rekonstrukce, nebo novostavba? Na otázku, zda budovu rekonstruovat, nebo zbourat a postavit místo ní nový objekt, není jednoznačná odpověď. „Rekonstrukce je méně náročná z pohledu spotřeby materiálů, čím více se z budovy zachová, tím je potřeba méně materiálů a nevyprodukují se emise vznikající při jejich výrobě. Na druhou stranu ale při rekonstrukci není často možné dosáhnout takových parametrů, jako mají novostavby například z hlediska energetické efektivity,“ upozornil Lukáš Ferkl, V roce 2016 vstoupila v platnost Pařížská klimatická dohoda, kterou ratifikovaly všechny státy EU. Dohoda obsahuje závazek udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Za oteplováním stojí emise skleníkových plynů. „Nedílnou součástí snah o snižování emisí jsou budovy. V nich se totiž spotřebovává asi 40 % celkové konečné spotřeby energie, čímže je sektor zodpovědný za přibližně třetinu emisí skleníkových plynů v EU. Opatření, která povedou k redukci emisí, se nemohou omezit jen na novostavby, ale i na stávající budovy. Ty je potřeba renovovat. V Česku je průměrné stáří obytných budov 50 let. Předpokládá se, že 80 % ze stávajícího fondu budov zde bude stát i za 30 let, tedy ještě v roce 2050, kdy by se měla 84 senior konzultant ve společnosti EnviTrail. A dodal: „Zda je lepší rekonstrukce, nebo budovu zbourat, se musí posuzovat u každého projektu individuálně. Důležité je posuzovat obě varianty v celém životním cyklu budovy, tedy nejen při výstavbě, ale i během jejího užívání a následné demolice.“ Zásadní komplikací při snaze omezit vliv budov na životní prostředí a snížit jejich uhlíkovou stopu je, že neexistuje jednoduché řešení. Jde totiž o komplexní problematiku a většinou mají jednotlivá opatření svá pro i proti. Nejtěžší je nalézt řešení pro budovy, v nichž se využívají různé druhy energií . „Není ale vše jen uhlíková stopa. Trvale udržitelný rozvoj má tři pilíře, někdy se udávají čtyři, a to životní prostředí, ekonomika, společnost a kultura. Nemá cenu se hnát
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=