4. 2018 | Magazín

Stavebniserver.com/magazín 29 cepty na výstavbu přístavní čtvrti HafenCity se začaly rodit koncem 80. let. Město vědělo, že má problém s přístavem, který je hned v sousedství centra a postupně přestává technologicky sta- čit. Samotný projekt HafenCity byl odsouhlasen v roce 1997, soutěž na masterplán nové čtvrti vyhrál Kees Christiaanse v roce 1999 a o rok později už byl odsouhlasen senátem Hamburku. O další rok později se začala stavět infrastruktu- ra, v roce 2003 proběhly soutěže na první budo- vy a v roce 2005 se již stěhovali první obyvatelé. V roce 2010 prošel pak masterplán výstav- by revizí, aby se přizpůsobil novým poznatkům a potřebám. „Je to dlouhá doba, mění se eko- nomická situace nebo názory na urbanismus. Musíme zůstat ve flexibilním módu. Aby vznikala živá čtvrť a nikoliv skanzen,“ vysvětlil Peter Gero. Projekty se v Hamburku podle něho schvalují během dvou let, když jsou v souladu s územním plánem. Pokud je nutná změna územního plá- nu, pak většinou do tří let. To je opět v kontrastu s Prahou, kde trvá povolit obyčejný bytový dům už deset let a změny územního plánu se v po- sledních čtyřech letech téměř zastavily. Jak na to? „Vždy se našlo nějaké pragmatické řešení, kte- ré prosazovalo dobré projekty. A urbanisté se je naučili dělat, což je rozhodující. Legislativu je po- třeba těm projektům přizpůsobit. Nikoliv opačně. Právní předpisy se mají dělat proto, aby se náš život odehrával v nějakých mantinelech. Ale svět se mění a je potřeba se mu přizpůsobit. Zůstávat svázaný v korzetu právních předpisů znamená úpadek,“ dodal původem slovenský urbanis- ta, který do Německa emigroval v roce 1968. Hamburk pro rozvoj nové čtvrti založil městskou developerskou společnost HafenCity s.r.o. , kte- rá pozemky přístavu spravovala. Ta si vzala od města půjčku, aby mohla postavit celkem složi- tou infrastrukturu jako protipovodňovou ochra- nu, mosty atd. Půjčku vrací z prodeje pozemků developerům. „Koncept je možné přizpůsobit, myslím, že městský developer by hodně pomohl i Praze, protože developeři by dostali partnera nebo protivníka, který mluví stejnou řečí a rozumí mocenským instrumentům. Ty jsou vlastně jen tři – vlastnictví klíčových pozemků městem, povo- lovací procesy, které musí být jasné a rychlé a ty musí mít město pevně v rukách. Tím třetím ná- strojem je mít na své straně veřejnost,“ vysvětlil Gero úspěšný recept města na Labi. Výsledkem spolupráce města a developerů, kteří spolu do HafenCity investovali už 13 mi- liard eur, je čtvrť, na kterou se jezdí dívat i naši architekti . „HafenCity ukazuje skvěle nastavený systém rozvíjení území. Hlavním hráčem je měs- to, které určuje pravidla. Když se dobře stanoví jasná pravidla pro stavění, lze vytvořit za relativně rychlou dobu kus fungujícího města. Vyžaduje to nejen odvahu, ale společenskou dohodu, úctu k pravidlům, a pozitivní vnímání územního rozvo- je. Na HafenCity se mi nejvíce líbila myšlenka, že řeka a voda je vnímána jako zelená infrastruktura celé čtvrtě, která nahradí zeleň a parky,“ řekl ar- chitekt a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) Pavel Nasadil, který má zkušenosti s vý- stavbou v Londýně. Mnohaúrovňová touha HafenCity je také ukázkou, jak v území skloubit jednotlivé funkce tak, aby čtvrť žila ve dne i v noci. Zhruba 40 procent zástavby tvoří kanceláře, 36 procent rezidence, plochy pro vzdělávání, kulturu a volný čas zabírají 15 procent a zbytek je určen pro nákupy a gastronomii. Z celkové plochy území je za- stavěno budovami 32 procent, 24 procent tvoří veřejné prostory, promenády a parky. Doprava zabrala 23 procent plochy a 21 pro- cent jsou veřejné nebo soukromé otevřené prostory. „Území je využité skvěle, míchání funkcí už není ani v Praze zpochybňováno, co je ale v Praze velmi zpochybňováno je mnohaúrovňové město. V HafenCity vidíte nadchody, podchody, podjezdy a nadjezdy, přitom je tu vše uděláno tak, že je výsledek velmi vstřícný a přátelský pro chodce. V ur- banismu je tu uplatněn klasický způsob frag- mentální zástavby po blocích, ale zároveň nikdy neopustili princip touhy budovat město v úrovních a ve vrstvách. Je tu voda, spoustu vzduchu, nebe, řada průhledů… Přírodní prv- ky nemusejí být reprezentované jen trávníky,“ míní architekt a člen SAR Josef Pleskot.