Magazín | Vodovody, plynovody, kanalizace, vodní díla | 2023

Množství metanu v bioplynu se v Litomyšli pohybuje okolo 53 procent. „Technologie pro čištění na biometan je v našem případě oproti odpadářským bioplynovým stanicím jednodušší. Vstupní surovina v podobě bioply- nu je pak z hlediska kvality prakticky stále stejná. U odpa- dových stanic se vzhledem k různé skladbě použitého od- padu naopak může měnit,“ sdělil ředitel Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl Jan Pechanec. Nově zprovozněná technologie obsahuje soubor ně- kolika zařízení. Surový bioplyn nejprve míří do jednotky předúpravy, kde se zbavuje vlhkosti a sulfanu. Odtud následně putuje do upgradingové jednotky s třístup- ňovou membránovou separací, která bioplyn upravuje na biometan v kvalitě zemního plynu. „Jednotka úpravy bioplynu čistí bioplyn na koncentraci minimálně 95 pro- cent obsahu metanu pomocí technologie membránové separace ve zpracovávaném množství 160–360 Nm 3 /h bioplynu,“ doplnila výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas Monika Zitterbartová. Získaný biometan následně směřuje do vtláčecí sta- nice, kde se přesně měří složení biometanu a jeho kva- lita. Je-li vyhovující, vtláčí se upravený plyn odorantem do vysokotlakého plynovodu o přetlaku 2,3−2,5 MPa. Právě vtláčení získaného biometanu do plynárenské sítě je primárním zájmem zemědělského družstva. „Chceme tuto komoditu nabídnout zákazníkům. Aktuálně probíhají obchodní jednání, v nichž jednáme o podmínkách dlou- hodobého odběru,“ vysvětlil Pechanec s tím, že země- dělské družstvo nemá dostatek možností, jak biometan spotřebovat ve vlastním provozu. „Ti byli zvyklí, že plynárenské zařízení je nutné nejprve zkolaudovat a až poté je možné pouštět plyn do VTL ply- novodů či přípojek. Museli jsme tedy plynaře přesvědčit o našem opačném pohledu. Tedy, že abychom mohli zkolaudovat naši stanici, potřebujeme nejprve do jejich zařízení vtláčet plyn. Samozřejmě v parametrech, které vyhovují plynárenské soustavě. Byli jsme přesvědčiví a získali brzy jejich pochopení pro tuto změnu. Nakonec se vše povedlo a za vstřícný postoj plynařů jsme vděční,“ uvedl Ivo Hutira. Hlavními potenciálními zdroji pro výrobu biometanu v České republice jsou právě zmíněné bioplynové stanice a čistírny odpadních vod. „Česká republika má jeden z nejvyšších počtů bioplynových stanic ze zemí EU a poměr- ně hustou síť plynovodů a také ČOV. Zavedení biometanu může tak do budoucna sehrát velkou roli nejen v dopra- vě a teplárenství, ale také v energetice, v níž může zčásti nahradit zemní plyn,“ říká Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka HUTIRA green gas. 31 O značce HUTIRA Značka HUTIRA působí v odvětví vodárenství, plynárenství energetice a biometanu. Všechna vycházejí z unikátního know- -how, profesionálního přístupu a dlouholetých zkušeností. Díky vzájemné synergii jednotlivých společností tak značka HUTIRA dokáže nabídnout komplexní řešení napříč klíčovými segmenty, kterými se zabývá. Nejen proto se tak s produkty této značky lze setkat jak v tuzemsku, tak v zahraničí, a to hned na několika světových kontinentech. Biometanová stanice by měla za 10 let provozu zpra- covat 30,6 milionu kubických metrů bioplynu, tedy zhruba 3 miliony kubíků bioplynu ročně, což znamená produkci 1,7 milionu kubíků biometanu ročně. „I přes obrovský zájem ze zahraničí bychom rádi, aby biometan z Litomyšle odebral zákazník v České republice. To proto, abychom po- mohli snížit emise skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovi- telné energie na celkovém energetickém mixu Česka. Naše země má velmi dobré předpoklady, aby mohla biometa- nem do roku 2030 nahradit 10 až 20 procent spotřeby zemního plynu,“ řekl vedoucí biometanové sekce Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM Martin Schwarz. Změna filozofie klasického plynárenství Družstvo se pro realizaci biometanové stanice rozhod- lo v roce 2019. Hlavním důvodem bylo maximální využití energie z bioplynu. „Kogenerace má z hlediska výroby elektřiny účinnost jen okolo 35 procent. Dalších 30 pro- cent je pak v teple, pro které například v létě nemáme vy- užití. Když nyní poputuje do plynárenské sítě biometan, zákazníci naší energie využijí mnohem více,“ uvedl Jan Pe- chanec. Podobně se směrem k projektu vyjádřil i Ivo Hu- tira. „V současné době jsme rádi za každý získaný kubík plynu, i proto v projektu spatřuji velkou budoucnost pro plynárenství a energetiku. Nehledě na fakt, že projekt jednoznačně směřuje k cirkulární ekonomice a úsporám energií,“ sdělil jednatel společnosti HUTIRA s.r.o. V průběhu realizace byla podle něj velkou výzvou nut- nost změny myšlení zástupců v plynárenského sektoru.