Magazín | Vodovody, plynovody, kanalizace, vodní díla | 2023

Analýzy 20 let od povodně. Průběh událostí, následky i budoucnost Zdroj: Povodí Moravy, s. p. Čas plyne jako voda. A tak loni v srpnu uplynuly už celé dvě dekády od ničivých záplav, které v roce 2002 nemilosrdně zasáhly zejména povodí Vltavy a Labe, ale také povodí Dyje, které patří do působnosti Povodí Moravy, s. p. Navzdory katastrofickému scénáři v jiných částech Česka pak byly zaznamenány relativně nízké průtoky alespoň v povodí Moravy. V tomto článku se s námi můžete ohlédnout v čase. Zjistíte, jaký průběh měla dosud nejničivější povodeň na konkrétních místech zejména v povodí Dyje i do jaké míry jej ovlivnily jednotlivé vodní nádrže. Redakce STAVEBNISERVER se zajímala například také o to, jak se záplavy před dvaceti lety promítly do budování protipovodňových opatření. „Povodeň kulminovala na přítoku do Vranova při prů- toku 425 m 3/s. Přičemž pouze dvě povodně z minulé- ho století dosáhly při kulminaci většího průtoku. Byly to povodně v roce 1900 (481 m3/s) a 1909 (466 m3/s). Právě tyto povodně se staly důvodem pro výstavbu VD Vranov coby klíčového protipovodňového opatření sídel na Dyji,“ říká generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák. Z rozdílu kulminace ve Znojmě a v Hevlíně je zřej- mé, že do území podél Dyje natékalo v kritických profi- lech ve Znojmě, nad Krhovicemi a nad Hevlínem mezi 135 a 155 m3/s. Průtok v profilu nad VD Nové Mlýny byl navíc ovlivněn odtokem do inundace protrženou hrází na pravém břehu u Hrabětic. Celkově se odhaduje, že do zá- plavového území podél Dyje, mezi VD Znojmo a VD Nové Vydatné srážky zasáhly území Rakouska v pramenné ob- lasti Dyje a Českomoravskou vrchovinu. Meteorologická situ- ace na našem a rakouském území způsobila dvě povodňové vlny. První povodňová vlna zasáhla od 7. do 11. 8. zejména vodní toky Dyje, Moravská Dyje a Želetavka, na kterých byly dosaženy 3. SPA a průtoky odpovídající přibližně pětileté povodni. Při druhé srážkové epizodě nastal velmi rychlý vzestup hladin v důsledku předchozí nasycenosti povodí a vzhledem k trvajícím vysokým vodním stavům ve vodních tocích. V po- rovnání s první vlnou byly kulminační stavy během druhé vlny značně vyšší, na řece Dyji a jejích přítocích v horní části povodí přesahovaly hodnoty stoletých vod, v povodí Jihlavy byly dosaženy průtoky četností odpovídající dvouleté až dva- cetileté povodni. Druhá vlna trvala od 12. do 20. srpna. 26 Mlýny, natékalo 15 – 18 mil. m3 vody. To pro představu odpovídá celkovému objemu vodní nádrže Brno. „Evakuace v srpnu 2002 proběhla ve Znojmě a dále v 7 obcích u Dyje. Významnou úlohu sehrálo VD Vranov, kte- ré celkem zachytilo 33,6 mil. m3 vody a výrazným způsobem získalo čas pro přípravu opatření a evakuaci ve Znojmě. Roz- livy byly podél celého toku Dyje. Menší rozlivy bez vážnějších škod pak na Jihlavě, Rokytné, Želetavce, Moravské Dyji a Jevi- šovce,“ shrnuje Gargulák. V rámci celého území ČR způsobila povodeň škody za 73,3 mld. Kč a vyžádala si 17 lidských životů. Ve srovnání s tímto činily celkové škody v povodí Dyje 423 mil. Kč, z toho škody na vodohospodářském majetku Povodí Moravy do- sáhly 349 mil. Kč. Ztráty na lidských životech na území v pů- sobnosti Povodí Moravy naštěstí povodeň nepřinesla.