Magazín | Doprava | 2022

Analýzy Podmínky veřejné soutěže při výstavbě dálnic by se podle 78 % dotázaných stavebních firem neměly zpřísnit. Již nyní je tempo výstavby nedostatečné a české silnice a dálnice patří v Evropě k nejhorším – jedním z faktorů je i složitá stavební legislativa. Stavební firmy považují vypsané veřejné zakázky na výstavbu silnic a dálnic většinově za atraktivní. Ovšem plných 42 % dotázaných stavebních firem zakázky za atraktivní nepovažuje. Analýzy Výstavba dopravní infrastruktury ČR je v roce 2022 rekordní, ale tempo nestačí Text: Ing. Michal Vacek, grafy: CEEC Research s.r.o. Dopravní infrastruktura v České republice je nedostatečná a ve špatném stavu, na tom se shoduje většina oslovených stavebních firem. Novou výstavbu komplikuje především nedostatek financí a zdlouhavá a složitá stavební legislativa. Ve srovnání s okolními státy byla výstavba nových silnic a dálnic v Česku v posledních letech velmi pomalá, a i přes rekordní výstavbu infrastruktury v roce 2022 nedostatečná. Zlepšení špatné situace v oblasti silnic a dálnic by podle stavebních společností pomohla především úprava legislativy a menší administrativní zátěž při výstavbě. Výstavba obchvatů měst je podle dotázaných stavebních společností velmi důležitá – nové obchvaty by snížily dopravní ruch ve městech a měly by i poziti ní vliv na zvýšení bezpečnosti o čanů. Vyplývá to z Kvartální analýzy č ského stavebnictví Q4/2022 zpracované analytickou společností CEEC Rese rch za podpory generálního partnera, společnosti Wienerberger. Ze silnic I. tříd budou pokračovat mimo jiné obchvaty Jaroměře, Bludova, Nové Paky nebo Klatov. Ani v oblasti železnice rezort nezaostává – vpřed se posouvá příprava vysokorychlostních tratí, jejichž realizace bude do budoucna mít významný ekonomic- ký vliv v rámci českého stavebnictví. Zároveň osobně dbám na to, aby na stavebně výrazné počiny v rámci železničních projektů, jako jsou nádraží a terminály, byly vypisovány veřejné architektonické soutěže. Díky tomu známe již podobu například terminálu Nehvizdy, Dlouhé Míle a aktuálně probíhá například urbanis- ticko-architektonická soutěž na návrh oblasti nového Hlavního nádraží v Praze. V příštím roce bych také velmi rád zahájil optimalizaci trati mezi Karlštejnem a Berounem, rekonstrukci železniční stanice Praha – Smíchov, modernizaci a dostavbu Masarykova nádraží a řadu dalších. Připraveny jsou rovněž projekty z ka- tegorie zavádění evropského standardu zabezpečova- cího systému, které povedou k větší bezpečnosti na železnici,“ dodává Kupka. V současné době probíhá v České republice rea- lizace 247 kilometrů dálničních a silničních projektů. Do konce roku můžeme očekávat zahájení realizace dalších projektů – 20 km dálničních úseků a 22 km úseků silnic I. tříd. Nicméně současná dopravní infra- struktura je podle dotázaných stavebních firem stále poddimenzovaná a nekvalitní. Náhled do budoucích projektů poskytnul Martin Kupka, ministr dopravy ČR: „Za vše hovoří čísla. Na začátku října bylo v realizaci celkem 247 kilometru dálničních a silničních projektů, konkrétně 148,2 kilo- metru dálnic a 98,8 kilometru silnic I. třídy. Od konce září do konce roku je v plánu zahájit ještě dalších více než 20 km nových úseků, na silnicích I. třídy pak do kon- ce roku ve stejném období ještě dalších 22,0 km (6 sta- veb). V příštím roce budou finance využity například pro zahájení stavby D11 v úseku Trutnov – státní hranice, na nové úseky dálnic D6 okolo Hořoviček a Hořesedel, pokračování stavby dálnice D3 směrem k rakouským hranicím a zahajování výstavby dalších úseků na D35. 94 Tempo výstavby zaostává za možnostmi Podmínky veřejné soutěže při výstavbě dálnic by se podle 78 % dotázaných stavebních firem neměly zpřís- nit. Již nyní je tempo výstavby nedostatečné a české silnice a dálnice patří v Evropě k nejhorším – jedním z faktorů je i složitá stavební legislativa. Stavební firmy považují vypsané veřejné zakázky na výstavbu silnic a dálnic většinově za atraktivní. Ovšem plných 42 % dotázaných stavebních firem zakázky za atraktivní nepovažuje. Menší atraktivita těchto zakázek je způsobena především nedostatkem financí. „Plány v oblasti výstavby dopravní infrastruktury jsou velkolepé – ať už jde o výstavbu vysokorychlostních tratí, další PPP projekty, dostavbu silničního okruhu kolem Prahy nebo dokončení dálniční sítě. Otázkou je, zda se tyto plány v krátkodobém horizontu podaří promě- nit v realitu, což není pouze otázka peněz, ale také legislativních podmínek. Pokud se tyto podmín- ky nepodaří nastavit, zůstanou z těchto plánů po dlouhá léta jenom vize.“ upozorňuje na důležitost příznivých legislativních podmínek pro výstavbu Moritz Freyborn, předseda představenstva STRABAG. Pomůže změna legislativy? Nový stavební zákon nemusí být podle dotázaných stavebních firem řešením problému pomalé výstavby. Situaci by podle některých stavebních firem pomohl pouze z části. Stát by se měl zaměřit především na zjednodušení stávajících složitých procesů a zdlouha- vé administrativy. Nejen neefektivní legislativa, ale