Magazín | Doprava | 2022

společnost své první soukromé akcionáře, tehdy jich bylo při- bližně 4 200. Záměrem nového podnikového managementu bylo zachovat již osvědčené zaměření firmy a dále rozvíjet a rozšiřovat možnosti realizace v dalších stavebních oborech. Významnými projekty z počátku devadesátých let byl sou- bor staveb na trati České Budějovice – Veselí nad Lužnicí, trať Hluboká nad Vltavou v Jihočeském kraji, rekonstrukce a roz- šíření železniční stanice Břeclav, most na D1 u Jihlavy, hotel Morávka v Brně, Znojemský viadukt či rekonstrukce zámku Moravský Krumlov. Období po roce 1993 bylo spojeno s prv- ní expanzí firmy na zahraniční trhy. Vedení společnosti v čele s Ing. PetremHubaczem rozhodlo z obchodních důvodů při- jmout kratší název společnosti ŽS Brno, a.s. Současně došlo také k obměně firemního znaku a vizuálního stylu. Prioritou české dopravní politiky devadesátých let byla výstavba železničních koridorů a tehdejší vedení firmy v čele s Ing. Michalem Šteflem dokázalo této příležitosti využít. Železniční stavitelství bylo od samého počátku firmy jejím klíčovýmoborem, a proto se v tomto období podílela přede- vším na stavbách prvního tranzitního koridoru v úseku mezi Děčínem a Brnem a druhého tranzitního koridoru v úseku mezi Břeclaví a Bohumínem. Společnost byla v devadesátých letech a na počátku no- vého milénia zapojena rovněž do výstavby a rekonstrukce železničních tratí v zahraničí, a to v Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Řecku a Černé Hoře. Další velkou oblastí uplat- nění firemních kapacit byla realizace inženýrských a silnič- ních zakázek, které zahrnovaly stavby a rekonstrukce silnic, dálnic, tunelů, mostů a vodohospodářských objektů. Nový majoritní vlastník a související změny V roce 2003 realizovala španělská stavební firma Obrascón Huarte Lain, S.A., (OHL) novou finanční investici a kromě působení ve Španělsku, Mexiku, Chile, Argentině trati Tábor–Sudoměřice, výstavbě brněnského univerzitní- ho kampusu Masarykovy univerzity, stavbě Národní tech- nické knihovny v Praze či rekonstrukci vodního díla Šance. OHL ŽS byla aktivní také v zahraničí, v tomto kontextu lze zmí- nit výstavbu čističky odpadních vod Kranj ve Slovinsku, státní věznici Naklo v Bosně a Hercegovině nebo most přes řeku Illi v Kazachstánu. Toto období bylo nicméně pro stavebnictví v Česku velmi turbulentní. Dopady celosvětové ekonomické krize z let 2008 a 2009 byly dlouhodobé a nevyhnuly se ani firmě OHL ŽS. Roky 2012 až 2015 již byly ve znamení růstu produktivity prá- ce a expanze na zahraniční trhy. Společnost realizovala řadu zakázek v Maďarsku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku, Rusku, Ázerbájdžánu či na Slovensku. V letech 2016–2017 však veřejná poptávka po stavebních pracích velmi poklesla a tím klesly i tržby společnosti. Tyto skutečnosti měly dopad také na organizační strukturu spo- lečnosti a počet zaměstnanců. V roce 2016 ukončil působení v OHL ŽS dlouholetý generální ředitel Ing. Michal Štefl, krát- kodobě ho vystřídal Ing. José Emilio Pont Pérez. Poté byl dva roky generálním ředitelem Ing. Petr Brzezina, MBA. V dub- nu 2018 byl generálním ředitelem společnosti jmenován Ing. Roman Kocúrek, který tuto pozici zastává do současnosti. V témže roce se společnost vrátila ke kladnému hospodář- skému výsledku a následující roky také k růstu tržeb i pro- duktivity práce z vlastních výkonů. V roce 2019 provedl majo- ritní vlastník OHL Central Europe výkup akcií od minoritních akcionářů a od tohoto roku vlastní všechny akcie společnosti. Změna vizuálního stylu v roce 2021 Zatím poslední etapa historie společnosti je spojena s novou korporátní identitou, kterou mateřská společnost 73 Národní technická knihovna v Praze (2009). a zemích severní Afriky se rozhodla rozšířit svoje uplatnění do střední a východní Evropy. Nákupemakcií podniku Železniční průmyslová stavební výroba, závod Uherský Ostroh (ŽPSV), který v té době vlastnil 96,5 % akcií firmy ŽS Brno, získala pro- střednictvím společnosti OHL Central Europe také majoritní podíl v dnešní OHLA ŽS, a.s. Společnost ŽS Brno potvrdila v roce 2006 svoji příslušnost k mezinárodní stavební a investiční skupině OHL změnou názvu na OHL ŽS, a.s., a přijetím nové korporátní identity. Novým firemním znakem byl obraz muže hledícího do bu- doucnosti, vstříc novým zítřkům. Barevné dílky této mozaiky symbolizovaly pestrost Skupiny OHL, složené z mnoha dceři- ných společností z celého světa se širokou specializací napříč mnoha stavebními obory. Hlavními pilíři činnosti společnosti OHL ŽS byly v tomto období železniční a silniční stavby. Společnost se však stále výrazněji prosazovala také v oboru pozemních a podzemních projektů na území Česka i v zahraničí. V této éře, kdy firma zaměstnávala okolo 1 300 zaměstnanců, díky nimž vznikly desítky impozantních staveb, došlo mimo jiné k realizaci stavby mimoúrovňové křižovatky Hlinky v Brně, modernizaci Stanice metra Střížkov v Praze (2008).