Magazín | Vodovody, plynovody, vodní díla | 2021

Analýzy 88 za určitých podmínek...,“ řekl na úvod známý ekonom a zdůraznil, že klíčové je, aby si veřejný sektor dokázal uvědomit co chce. To znamená definovat své poža- davky v adekvátní a organizované míře a následně je zadat, což je podle jeho osobní zkušenosti primární podmínkou každé spolupráce veřejného a soukromé- ho sektoru. Pak už je otázkou, jak daleko má veřejný zadavatel takzvaně dojít na pomyslném řetězci zadá- vání zakázek, což se může lišit. Miroslav Singer řekl: „Velká výhoda spolupráce s privátním sektorem je, že ty věci se musí dát na papír a srozumitelně popsat. Což je proces související se zpětnou vazbou a vytváře- jící vědomí toho, co vlastně chci, co se děje a proč tam toho investora mám,“ načež jednoznačně potvrdil, že je pro, aby byla spolupráce privátního a veřejného sektoru větší než doposud. Kromě MD je jedním z resortů, kterého se tato proble- matika týká, Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde má odbor stavebnictví a stavebních hmot na staros- ti ředitel Petr Serafín. Ten vnímá legislativu a praxi dozorů na stavbách následovně: „Byl jsem jedním z těch, kdo podněcoval postupné zavádění tech- nického dozoru stavebníka do právních předpisů.“ Dále poznamenal, že velice důležité bylo specifikovat v rámci legislativy, aby byl tento pojem spojen prá- vě s osobami, které získaly své oprávnění na základě autorizačního zákona (viz níže). Tím se v praxi zame- zilo vzniku „formálních funkcí“, kdy reálná odbornost a kompetentnost, natož nezávislost dozoru zdaleka nebyla dostačující. I on říká, že ve stavební zákon stále ukládá pouze samotné zřízení dozoru stavby, ale dále v něm není nijak blíže specifikován. Na druhou stranu naznačil, že si nedovede reálně představit situaci, kdy si zhotovitel najme skutečně nezávislého odborníka, který bude ve finále „kopat“ proti němu. Z pohledu naší redakce by však takovému scénáři mohla zabrá- nit dostatečná kvalita projektu i jeho realizace. Právě u kvality vyprodukované vysoce odbornými pracovníky je potřeba začít. Poté není zapotřebí obávat se nezá- vislého a stoprocentně objektivního dozoru, který tuto kvalitu doloží, případně pomůže doladit k dokonalosti a ve výsledku dlouhé životnosti, kterou jsme již zmiňo- vali. Navíc, jak říká Dominik Adler, ředitel útvaru do- zorování staveb z další soukromé firmy (HBH Projekt), tak nezávislost, respektive neutralita dozoru vyplývá už ze samotného veřejného zájmu, který je zřejmým předpokladem každé veřejné zakázky. Nebojí se ani zodpovědnosti z hlediska financí, pokud jde o tech- nický dozor ze strany soukromých subjektů. Naopak říká, že soukromá obchodní společnost bude mít vždy větší snahu minimalizovat riziko díky zodpovědnosti za své zaměstnance, vzdělává je a stará se o ně. Proto je podle něj efektivita řídícího procesu daleko vyšší právě v případě dozoru firmou z privátního sektoru. Kvalifikace pro výkon TDI Ze strany veřejných zadavatelů zaznívají argumenty ve spojitosti s nedostatkem lidí, kvalifikace, případně motivace pracovníků k jejímu získání. Na nedostatku kvalifikovaných stávajících, a hlavně nově příchozích pracovníků TDI se ostatně odborníci napříč stavebním sektorem rozhodně shodují. Zdeněk Jeřábek se do- mnívá, že tuto situaci by mohlo dlouhodobě vylepšit zvýšení autonomie ověřených firem, které technický dozor provádějí, aby mohly na potřebné pozice ob- sadit i mladší, ale dostatečně erudované lidi. Mladí inženýři se v dnešní digitální době fyzické přítom- nosti na stavbách vyhýbají, přitom zkušenosti přímo z terénu jsou nedílnou součástí kvalifikace pro výkon technického dozoru. Tento obor není pro mladé ab- solventy stavebních fakult dostatečně atraktivní ani podle slov Dominika Adlera, který apeluje na moder- nizaci a revizi dosavadních zavedených postupů právě za účelem zvýšení atraktivity pracovního prostředí. Tomu naštěstí napomáhá i všeobecný trend intenzivní digitalizace českého stavebnictví. Kvalifikační požadavky pro výkon technického dozoru dělíme na zákonné a resortní. Pokud jde o zákonné kvalifikační požadavky, tak od roku 2018 je technický dozor stavebníka osobou oprávněnou podle zvlášt- ního právního předpisu, kterým je autorizační zákon (č. 360/1992 Sb.). V § 17, § 18 a § 19 tohoto zákona je uvedeno, že osobou oprávněnou je autorizovaná osoba. Autorizace se uděluje v pozici autorizovaný ar- chitekt, autorizovaný inženýr či autorizovaný technik, a to v rozsahu oboru, popřípadě specializace (mostní konstrukce aj.) kterou mu byla udělena autorizace. V případě výkonu technického dozoru pro Minister- Považujete za správnou a transparentní situaci, kdy veřejný zadavatel (ŘSD) vykonává pozici správce stavby výhradně vlastními kapacitami a zbývající část výkonu technického dozoru je poté řešen externími konzultačními firmami?