Magazín | Vodovody, plynovody, vodní díla | 2021

Stavba 78 STAVBA ČÁST 2. Tato část stavby by se dala nazvat jako „hor- nická“, jelikož právě zde se prováděla jedna z nejzají- mavějších technologií, a to ražba štoly klasickou hornickou metodou. Délka vyražené štoly má necelých 670 m a její začátek byl situován u SlezskoOstravského hradu a konec na cyklostezce vedoucí podél tramvajové dráhy k Terminálu Hranečník. Společnost HOCHTIEF CZ a.s. byla generálním doda- vatelem celé stavby a má veliké zkušenosti a vlastní odborníky a kvalifikované pracovníky pro ražby tunelů, metra, kolektorů a různých jiných štol. Vzhledem k tomu, že v době realizace této štoly měla své hornické kapacity již naplněny, musela zvolit realizaci této části subdodavatelským způsobem. Jako zhotovitel pro činnosti prováděné hornickým způso- bem byla vybrána společnost Porr a.s. , která má taktéž s těmito typy staveb dlouholeté zkušenosti. Ražba procházela hřbetem karbonských hornin proměn- livého stupně zvětrání. V čelbě ražby se z 90 % celé délky vyskytovala pískovcová hornina s různým stupněm zvětrání, která byla v některých místech oslabena vrstvami hlinitopís- čitých zemin. Z geotechnického hlediska byla trasa štoly rozdělena do dvou kategorií, a to ražba v nestabilních podmínkách zvětra- lých pískovcových hornin a ražba ve stabilních podmínkách pevných pískovcových hornin. Toto předpokládané geotech- nické rozdělení se potvrdilo i při realizaci samotného díla. Štola kanalizačního sběrače byla navržena v uzavřeném obloukovém profilu, s definitivním světlým geometrickým rozměrem o výšce 1,9 m a šířce 2,66 m. Rozpojování horniny se provádělo pomocí trhacích prací za použití klasické důlní skalní trhaviny Austrogel. Na jeden odstřel se používalo 10 kg trhaviny, zabírka byla stanovena 50 nebo 70 cm dle geotechnické kategorie. Po ka- ždém odstřelu se odtěžovalo 9 – 15m 3 horniny. Vzhledem k tomu, že odstřely probíhaly z části v blízkosti zastavěné oblasti a štola procházela pískovcovým masívem, který byl nad terénem viditelně narušen, zajišťovala spo- lečnost INSET s.r.o. měření vlivu seismických účinků na okolní nemovitosti a pomocí osazených deformometrických a nivelačních bodů monitorovala možný pohyb skalního masívu. Odtěžování se provádělo vzduchovými přehazovacími na- kladači (stejný typ je používán i v ostravsko-karvinských do- lech) do důlních vozíků, které byly po kolejové dráze pomocí pneumatických vrátků dopravovány k těžní jámě. Odtud se jeřábkem těžily napovrch, nakládaly na kontejner a odvážely na skládku. Po vylomení čelby a odtěžení horniny se prováděl konso- lidační nástřik a instalovaly se příhradové oblouky. Následně bez zbytečného odkladu byl realizován primární nástřik ze stříkaného betonu SB C25/30 na vnější mřížovinu v tl. cca 120mm. Primární nástřik ostění byl doplňován realizací radi- ální svorníkové výztuže. Během celé doby realizace se prová- děly průzkumné jádrové vrty o průměru 42-60mmv délkách cca 12 m. Na základě těchto vrtů se vyhodnocoval očekávaný geologický profil čelby, ale hlavně možné anomálie v čelbě. Dle místních podmínek se pro zajištění výlomu provádě- la zpevňující injektáž do předpolí díla a ochranný injektážní deštník. Současně s ražbou a po vyražení štoly se prováděl sekundární nástřik SB C25/30 na vnitřní mřížovinu. Celková finální tloušťka ostění včetně konsolidačního nástřiku je cca 310 mm. Dno štoly bylo vybetonováno z tvrzeného betonu C30/37 XA2. Pro odvod splaškových vod byla vytvořena ky- neta vejčitého tvaru, která je obložena čedičovými dnovými žlaby a bočnicemi od společnosti EUTIT s.r.o. Ostění štoly je opatřeno krystalizačním nátěrem a pochůzí plocha štoly epoxidovým nátěrem s křemičitým posypem. Vše dodáno společnosti BASF. Pro možnost napojení několika nemovitostí situovaných nad štolou byla navržena a vyhloubena spadišťová šachta SP41, která rozděluje štolu na přibližně dva stejně dlouhé úseky. Kroměmožnosti připojení nemovitostí plní tato šachta revizní a větrací funkci. Zejména v době ražby po jejím vy- hloubení bylo možné ražené dílo větrat průchozím větrným proudem. Spadišťová šachta byla navržena v kruhovém profilu o konstantním světlém průměru 2,7 m a tloušťce ostění 300 mm. Celková hloubka jámy byla necelých 28 m. Jáma byla hloubena metodou spouštěné studny, kdy na první monolitický prstenec byl osazen patní břit, který zajistil snadnější pronikání prstence do horniny. Následně se po- stupně na povrchu betonovaly další monolitické prstence. Dle projektu se předpokládalo rozpojování hornin v první polovině ručně a teprve v druhé polovině za použití trhacích prací. Asi po vyhloubení 3 metrů se narazilo na skalní horni- nu, proto se rozpojování hornin v podstatě v celé hloubce jámy provádělo pomocí trhacích prací. Opět se používala důlní skalní trhavina Austrogel. Tato jáma se po dokončení stala jednou z nejhlubších jam Pohled do štoly po prorážce