Magazín | Vodovody, plynovody, vodní díla | 2021

Stavba a projekt METROSTAV a METROPROJEKT slaví padesátiny! Text: Martin Šerý, Ondřej Štěpán Stavebniserver.com, foto: archív Metrostav a.s., METROPROJEKT Praha a.s. Kulaté jubileum pro dvě firmy, které nejsou vzájemně nikterak propojené, a přesto mají společného mnohem více než práci stojící na počátku jejich úspěšného fungování, které letos dosáhlo magické hranice 50 let na trhu. Vydejte se s naší redakcí na cestu dlouhou půl století a přečtěte si článek mapující historické milníky i budoucnost obou významných čes- kých společností. samostatného specializovaného podniku, stačil Metrostav dokončit projekt vodní nádrže Želivka (1972) i stavbu odba‑ vovací haly hlavního nádraží a budovy centrálního dispečinku pražské hromadné dopravy. Stavba pražského metra byla a je fascinujícím počinem jak u nás, tak v zahraničí. Rozhodnutí o jejím zahájení se na konci šedesátých let stalo impulzem k založení obou společností. Toho času národní podnik METROSTAV vzniká k 1. lednu 1971 a 1. května téhož roku byl založen také pro‑ jektový ústav DP METROPROJEKT, přímý předchůdce dnešní akciové společnosti. Od té doby se ke stavbě metra přidalo úctyhodné množství dalších zakázek, jejichž realizace pozitiv‑ ně ovlivnila každodenní život lidí napříč republikou i za jejími hranicemi. SEDMDESÁTÁ LÉTA Metrostav úspěšně dokončil první úsek trasymetra Cmezi stanicemi Sokolovská a Kačerov. Ten byl slavnostně uveden do provozu 9. 5. 1974. Přestože obří zakázka iniciovala vznik 48 1972 - výstavba stanice Muzeum C Vedení Metroprojektu označuje toto období jako „učňov‑ ská (1971–1974) či tovaryšská (1975–1978) léta“. To je z po‑ hledunašíredakcesamozřejměvelmiskromnýpojem,neboť již z počátku „sedmdesátek“ se projektová příprava metra rozběhla na plné obrátky a usazovala se také koncepce a tvar celé soustavy MHD v Praze, přičemž tyto principy jsou platné dodnes. Byly tak položeny základy dnešní suverenity projek‑ tantů Metroprojektu. Rok 1974 se nesl ve znamení prvního úseku metra trasy C (Florenc – Kačerov). V roce 1978 pak byl zahájen provoz i na trase A Dejvická – Náměstí Míru, který se projektoval a stavěl od počátku 70. let. Zatímco koncová stanice Dejvická je hloubená a příbuzná stanicím na trase C, šest dalších stanic je ražených s objemnými pilíři v trojlodní konstrukci. Vnější tvář tohoto úseku zdobí dnes již legendární eloxované „puklíky“. Zde je na místě připomenout, v jakém prostředí práce probíhaly. Firmy se musely popasovat s totální absencí tech‑ nického kontaktu se světem za tzv. železnou oponou a metro bylo v té době navrhováno za asistence sovětských poradců, kdy invence projektantů narážela na bariéry tehdy dostup‑ ných stavebních materiálů, technologií a strojních výrobků. Pracovalo se zkrátka pouze s tím, co bylo k dispozici. Tím ob‑ divuhodnější je výsledné dílo, jehož nadčasovost vyzdvihuje bez nadsázky celý svět. Již na prvním úseku metra byla projektantem navržena technologie provádění tunelů tzv. prstencovoumetodou, raž‑ ba na plný profil pod ochranou nemechanizovaného štítu, 1976 - stavba vestibulu Můstek A uprostřed Václavského náměstí 1972 - hráz vodního díla Švihov