Magazím | Vodárenství | 2020

EU. Z podfinancovaného odvětví tak odtékají miliony a miliony korun za hranice státu, který dnes garantuje těmto koncernům úhradu nákladů stejně jako právo inkasovat veškerou ziskovou marži. Selský rozum říká, že ČR má rok, co rok přibližně de- set milionů obyvatel a odpovídající objem spotřebova- né vody zůstává tedy v průběhu let víceméně konstant- ní. My však sledujeme neustálé zdražování, neúměrné planým slibům koncernů a politiků, že cena poroste pouze standardně tzv. o inflaci. Uměle vytvořené obří zisky, stejně jako investice do nákladů na obnovu vodá- renské infrastruktury platíme z našich daní. Ukažme si rovnou první čísla. Z českého vodárenství odteklo do ci- ziny za posledních 20 let 35-40 miliard Kč! Kromě těchto peněz jsme přišli o dalších 30-40 miliard na evropských dotacích. Nyní již nahlédneme ve zkratce na podstatu několika konkrétních kauz. ZLÍN Začneme modelovou situací ve Zlíně, kde došlo k promyšlenému ovládnutí VaKu (Vodovody a kanali- zace Zlín, a.s.) prostřednictvím praktik, které lze z ne- závislého pohledu označit přinejmenším za pochybné. V důsledku těchto kroků už Baťovo město přišlo o bez- mála tři čtvrtě miliardy korun (od roku 2004 přes 729 milionů Kč!). Lidé na Zlínsku mají v područí zahraniční- ho koncernu již léta suverénně nejdražší vodu v kraji. Cena za kubík vody v krajském městě přesáhla tento rok hranici 90 Kč. Z této částky je už dopředu vyčleněna podstatná zisková marže, která navždy zmizí v zahraničí, neboť koncerny nejsou nijak povinovány tyto prostřed- ky investovat nazpět do našeho vodárenství. Cenu často absurdně zvyšují právě pod záminkou chybějících pro- středků na investice. Pro bližší představu, každá tříčlenná zlínská rodina přišla v průměru již o 15 tisíc korun. Sluší se zmínit, že kdyby NFPOV nevyhrál v uplynulých letech několik soudních procesů vedených na obranu zdejších obyva- tel, dělalo by to cca 20 tisíc. Stačí si přečíst důvodovou zprávu z let 2002 a 2004, aby bylo zřejmé, že zodpověd- ná osoba nemohla pracovat pro blaho města a pro lidi už vůbec ne. Jak vyplývá z dokumentu České televize, obcházení zákona za účelem ovládnutí vodárenských společností mělo následující scénář. Na začátku kauzy přišla Česká spořitelna z pozice dů- věryhodného partnera. Nejprve byly sepsány příkazní smlouvy na akciová práva za zálohy na odkup akcií. Jak- dal majoritní správu české vody v Praze do rukou soukromé zahraniční firmy. Existují přitom důkazy a svědectví, že privatizace byla schválena, aniž by byly splněny zákonem stanovené podmínky pro postou- pení původního návrhu na Ministerstvo financí. Šlo zjednodušeně o „soukromý projekt“, který se většině zastupitelů ani nedostal na stůl. Neskutečné je, jak pokoutně proběhl nakonec pro- dej 34% podílu akcií PVK z majetku města Prahy, kdy zastupitelé dostali 100 stránkový materiál ve středu večer a den poté, ve čtvrtek dopoledne vše schváli- li, aniž by věděli, že v balíku 100 stránek je schováno i bezúplatné prodloužení provozní smlouvy s kon- cernem o 15 let! Od té doby uplynulo nejen mnoho vody, ale také přes 8,3 miliard z vodného a stočného privátním penězovodem za hranice země. Podobně jako v případě Zlína nebylo možné čerpat dotace z EU, čímž přišlo město o další miliardy potřebné pro vy- budování nové čistírny odpadních vod, obnovu trubek nebo efektivní řešení sucha. Ústřední čistírnu si Praža- né z pohledu Evropské komise již zaplatili v ceně vody. Proto EU odmítla Praze poskytnout cca 6 miliard korun na dotacích, neboť nechtěla tímto způsobem dotovat ještě další zisky koncernu. PARDUBICE Na rozdíl od událostí ve Zlíně nebo například v Kladně byly tentokrát praktiky politiků pro reali- zaci komplotu poněkud odlišné. Namísto falešného odkupu akcií velkou bankou byl komplot zabalen do „poptávkového řízení“. Následně došlo k manipulaci hlasování přímo na valné hromadě Vak Pardubice (22.6.2006). Naštěstí pro město a jeho občany byl na zasedání přítomen i Ing. Novotný, který už podobnou situaci zažil v Olomouci (2000), takže okamžitě věděl, čeho je svědkem. Na nic nečekal, okamžitě se obrátil na soud a za- čal Vak Pardubice bránit. Rozsudek označil hlasování v Pardubicích za hanebné a jeho výsledek zneplatnil. Toto rozhodnutí zachránilo místní vodárně stamilió- nové dotace z EU. Právní obrana pardubické vodárny trvala celé tři roky (2005-2007) a došla vítězného kon- 33 Nález ústavních soudců v kauze Vodovody a kanalizace Zlín Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11.2.2010 mile ČS vlastnila hlasovací práva, obratem je převedla na firmu pracující pro francouzský koncern Veolia. Ná- sledovala soudem potvrzená protiprávní valná hroma- da Vak Zlín a podepsání Smlouvy o provozování infra- struktury. Došlo k privatizaci zisků a zestátnění nákladů. Obce přišly o zisky z vody, o dotace z EU, a přitom na nich zůstala povinnost financovat veškerou potřebnou infrastrukturu. Dozvěděli jsme se, že zahraniční firma si do VaKu dosadila své vlastní lidi, kteří následně připra- vovali smlouvu, podle které fungovala a ze které dále profitovala, neboť si ji také sama schválila. Pro zajímavost, generálním ředitelem Veolie se stal právě bývalý ředitel VaK Zlín. Uzavřením výše uvedených smluv navíc přestal být VaK Zlín způsobilým žadatelem o evropské dotace a stejně tak dokonce i města a obce v jeho působnosti. Politici dobře věděli, že převedením výdělečné části vodárenského podniku na zahraniční koncern odříznou obcím přístup k dotacím z EU. Přesto zahraniční korporát pustili do systému pomocí kompliko- vaného převodu akcií a hlasovacích práv. Vyjádření soud- ce Miroslava Weinštuka pro ČT hovoří za vše: „V tomto procesu měl každý vztah, krok a manipulace svůj smysl, byly přesně načasovány, stejně jako jednání každé práv- nické nebo fyzické osoby z této organizované skupiny. Žádné jednání, žádný vztah nebyl nahodilý. Proces, který proběhl, byl mimořádně nemravný. Veškerá faktická moc v ČR patří nadnárodním koncernům nebo jiným korpo- racím. Všechno ostatní je stále trapnější hra. Haec habui, quae dixi - to je vše, co jsem chtěl říci.“ Z usnesení soudu: „Provozní model s Veolií byl realizován obcházením záko- nů ČR.“ Bližší podrobnosti k rozsudku, dokumentující ce- lou kauzu, jsou veřejně přístupné na webových stránkách projektu Pravda o vodě. PRAHA Také v Praze byly dříve peněžní toky i zisky z pro- deje vody v rukou státu. V roce 2000 však stát pro- Zhlédněte video Pravda o vodě v Praze