Magazín | Pozemní stavby | 2020

Projekt a stavba BIM - teorie, realita, budoucnost Text: Ing. Petr Havlena, AFRY CZ s.r.o., foto: AFRY CZ s.r.o. BIM projektování je v současné době velmi aktuální a neustále skloňované téma. Zejména ve spojení s rokem 2022, kdy všechny nadlimitní zakázky budou muset být zpracovány právě pomocí této metody. V teoretické rovině je BIM rozpraco- ván do nejmenších detailů, ovšem teorie a praxe se někdy mohou docela podstatně lišit. Své o tom velmi dobře vědí i pro- jektanti a inženýři ze společnosti AFRY CZ. Ta BIM metodu využívá při návrzích významných staveb v oblasti architektury, pozemního a dopravního stavitelství, energetiky a v dalších oborech. Stručný popis skutečných úskalí a rizik při přípravě modelů, zjištěných na základě reálných zkušeností vycházejících z práce v BIM prostředí, se v následujícím článku pokusí přinést Ing. Petr Havlena, vedoucí oddělení MEP společnosti AFRY CZ. Aktuální praktická zkušenost z projektů je taková, že se v mnoha případech podceňuje stupeň studie, či kvalitně zpracované DUR (Dokumentace pro uzemní řízení), tedy příprava projektu, ve které by se podařilo zafixovat dispozice Jak to celé začalo V našem případě začalo zavedení BIM snahou přejít na práci ve 3D. Na rozdíl od mnoha jiných zemí, kde se již standardně využívaly plné verze Autocadu, případně Autocadu MEP pro práci ve 3D, se v ČR projektovalo a stále ještě projektuje v nástrojích 2D. Tedy nástrojích nahrazujících rýsovací prkno. To bylo také víceméně 2D nástrojem. Práce ve 3D autocadu vybaveném nástavba- mi využívá bloky, které obsahují informace blížící se jed- noduché verzi BIM. Obdobně jako naše práce v Revitu na počátku zavádění BIM. Když jsme o sobě tedy tvrdili, že pracujeme v Re- vitu, tak výsledkem v podstatě nebyl kvalitativně lepší produkt, než prvkově zpracovaný 3D model. Tím chce- me říct, že BIM jako takový ze své definice není úplně novým přístupem, se kterým by se ještě nikdy nepra- covalo. Spíše došlo ke změně a přiblížení nástrojů používaných ve stavebnictví k prostředkům již dávno využívaným modeláři v oboru strojírenství. Paradox pracnosti, reálné zkušenosti Základní prezentované schéma BIM procesu 30 objektů, přání a potřeby investora a koncepce jednotlivých profesí. Toto řešení by mělo být následně rozpracováno bez zásadních změn, které jsou nepříjemné pro všechny zúčast- něné strany. O to větší problémy přinášejí změny v případě, že je projektová dokumentace zpracovávána ve 3D, či v BIM. Situace velmi často probíhá tak, že se rovnou přistoupí ke sloučené dokumentaci DUR + DSP a prakticky okamži- tě se zapojí celý projekční tým od architekta, přes stavaře, až po jednotlivé profese TZB. Začne se vytvářet model objektu v nějakém BIM nástroji a profese TZB pak kreslí rozvody do živého modelu, který doznává spousty změn. Splnění harmonogramu, finanční udržitelnost zakázky a ve výsledku i správnost řešení začne být velice proble- matická. Pro BIM projekt platí křivka č.4 ze schématu. Ovšem v izolovaném případě, pokud by většina prací probíhala tak, jak má. Ze zkušeností je zde mnoho dalších vlivů a situací, které formují její skutečný tvar: Zdroj: Patrick MacLeamy, AIA/HOK