Magazín | Stavby, TZB | 2020

pár metrů od domu a to by bylo opravdu nebezpečné. Klasická metoda by také celou akci neúměrně protaho- vala. Vršek budovy byl přitom v katastrofálním stavu, šlo o čas. Vlivem mrznutí a tání vody hrozilo, že se materiál uvolní a dojde k totální destrukci. Navíc uvolněné části konstrukce střechy, jako například plechy, by vlivem poryvů větru snadno odletěli desítky až stovky metrů daleko a mohly by někoho zranit či dokonce zabít. To si málokdo uvědomoval. Vy jste likvidaci zvládli za tři dny. Objevily se nějaké komplikace? Jiří Razska: Technické komplikace nás naštěstí žádné nepotkali. Jako první se ve spolupráci s policií musela obezřetně odkrýt oblast bytové jednotky, kde se předpokládala poloha pohřešované osoby. Z tohoto důvodu se mohlo přihlížejícím zdát, jako bychom nevě- děli, kde začít. Ale vše bylo cílené. Jaroslav Němec: Musel jsem postupovat s maxi- mální opatrností a po malých krůčcích. Jakmile jsem odstranil malou část trosek, musel jsem práci přerušit, načež vzlétl policejní dron, zkontroloval nově odkrytou oblast a teprve po této kontrole jsem mohl pokračovat dál. Rozhodně nebylo příjemné pracovat s vědomím, že se před Vámi každou chvíli může zčistajasna objevit pohřešované tělo nebo jeho ostatky. 9 Oba jste byli v neustálém spojení? Jiří Razska: Strojník pracuje podle citu, svých zkušeností a samozřejmě v neposlední řadě podle kamery, kterou má na konci ramene. Jenže má přehled jen o části prostoru, navíc je vše limitováno šíří úhlu záběru kamery, jejím rozliše- ním a světelnými podmínkami. Stál jsem proto na protějším domě s celým krizovým štábem a přes vysílačku jsem mu hlásil, co vidíme. Další kolega také hlídal jeho záda, protože kdyby se cokoliv stalo, neviděl by to. Jaroslav Němec: Byla výhoda, že stál na střeše. V kabi- ně mám dva monitory. Jedním vidím dozadu, druhým nůžky a metr na každou stranu. Když se chci rozhlédnout, otočím ramenem. Kdybych mohl bourat podle sebe a nemusely se odebírat jen čtyři patra, šlo by to ráz na ráz. Museli jsme také dávat pozor na telekomunikační antény. Vážily dvě tuny, jen- že když chytnu do nůžek segment těžší než tunu, může mě to překlopit. Bagr nemůže nic zvedat, jen kouše. Nakonec nezůstalo jen u odstra- nění čtyř pater, ale všech dvanácti. Čekali jste to? Jiří Razska: S touto variantou jsem víceméně počítal od začátku. Jsem stavař a po zhlédnutí nejenom záběrů trosek z televize, ale i dalších fotografií poskytnutých Hasičským zá- chranným sborem, jsem dospěl k závěru, že budova bude muset být nejspíš odstraněna celá. Panely, které prošly ohněm, se rozsypaly. Nešlo je chytnout. Když se začalo s od- straňováním střešní konstrukce, spadené sutiny do prostoru jednoho z pokojů zapříčinily přitížení stropu a stropní kon- strukce v tomto prostoru se sesunula dolů od 12. patra až do přízemí. Lidé, kteří to viděli, řekli, že už se tam nechtějí nikdy vrátit. Na druhý den krizový štáb rozhodl, že není co zachraňovat. Vymykala se akce v Prešově z běžné činnosti firmy? Jaroslav Němec: Šlo o práci, která je naším denním chlebem a po technické stránce se lišila pouze tím, že kdy- koliv hrozilo nekontrolované zřícení zmíněných vrchních čtyř až pěti pater. Novou zkušeností pro mě určitě byla souběžná spolupráce s policií. A to jak při hledání pohřešované osoby, tak i během fotodokumentace epicentra výbuchu a pořizo- vání dokumentace pro znalce. Jak vás přijali místní lidé? Jiří Razska: Kdyby nás mohli nosit na rukou, tak by nás na nich nosili. Všechno potřebné obratem zařídili, město nám vyšlo naprosto ve všem vstříc. Ukázali jsme, co dokáže- me. Už po třinácti dnech od povelu byl stroj znovu složený na základně v Horním Jiřetíně. doc. Ing. Alexandra Chapčáková, PhD., přednostka MsÚ Prešov, Jiří Razska, Cannoneer Group, Ing. Andrea Turčanová, primátorka města Prešov Kontakt: Cannoneer group s.r.o. Mostecká 88/48 435 43 Horní Jiřetín Tel.:  +420 725 415 800 E-mail: razska@cannoneer.cz www.cannoneer.cz Zhlédněte video: Demolice unikátním strojem s dosahem 68 metrů Zhlédněte video: Cannoneer group - demoliční bagr Liebherr 984 transport do Prešova