v rámci daného kraje. Podkladová data předaná zadavateli a informace o existujících ložiscích byly zpracované v geografickém informačním systému (GIS), kde pomocí GIS analýzy vznikl jako výsledek výsledný excelový soubor obsahující jednotlivé tabulky zachycující potřeby ŘSD ČR (štěrkopísky, stavební kámen) a SŽ, s.o. (stavební kámen). Každá tabulka obsahuje data poskytnutá zadavatelem, přiřazené informace o disponibilních zásobách suroviny, průměrné roční těžbě v dané lokalitě za poslední 3 roky, reálné spotřebě suroviny na plánovanou stavbu, životnosti zásob jednotlivých těžebních lokalit. Vzhledem k velkému objemu informací ve výsledné tabulce je do záhlaví každého sloupce umístěno rolovací tlačítko filtru, při jehož použití je možné si vybrat požadovaný prvek, který je předmětem zájmu (úsek stavby, komunikace, využívané ložisko, kraj atd.). V redukované tabulce se objeví pouze informace k danému prvku, například která ložiska jsou dostupná ve vzdálenosti do 35 km od určitého úseku plánované stavby, jakou mají průměrnou roční těžbu ve vazbě na množství suroviny potřebné na daný úsek stavby, nebo naopak, jaké stavby jsou plánované v dosahu 35 km od konkrétního ložiska. Nedostatkem studie je, že reálnou zajištěnost plánovaných staveb potřebným drceným kamenivem a štěrkopískem posuzujeme pouze v hrubé podobě celkového potřebného množství bez detailního pohledu na jednotlivé, skutečně potřebné frakce kameniva, tak jak je předepisují schválené receptury pro výstavbu. Bohužel původní záměr zahrnout do řešení i takto podrobný parametr jednotlivých frakcí se nepodařilo realizovat. Všichni potenciální dodavatelé byli osloveni, avšak v silách řešitelského kolektivu a investora nebylo možno potřebná data zajistit. Z finálních výstupů studie vyplývá, že využívání a stav disponibilních zásob stavebních surovin (zejména těženého kameniva – štěrkopísků a drceného kameniva – stavebního kamene) na území ČR je velmi znepokojující. České stavebnictví, které se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu zhruba 10 % a zaměstnává 360 000 pracovníků je závislé především na dodávkách stavebních materiálů, které tvoří cca 35 % nákladů jednotlivých staveb. Cílem je tedy maximální množství stavebních materiálů získat těžbou a úpravou dostupných surovin při použití nejmodernějších technologií na úpravu a minimálních nákladů na přepravu surovin do místa jejich spotřeby. Tuto skutečnost prohlubuje stávající energetická krize a obecně rostoucí náklady zejména v oblasti energie a pohonných hmot. Zvyšující se náklady na surovinu vedou k celkovému nárůstu cen stavby, a tudíž u staveb placených státem i zvyšujícím se nárokům na státní rozpočet. K zajištění rozvoje dopravní infrastruktury, ať se již jedná o moderní železniční koridory, či dálniční síť, jsou nezbytné dostatečné disponibilní zdroje stavebních surovin, zejména štěrkopísků a stavebního kamene. Z hlediska ekologické zátěže a ekonomiky realizovaných projektů je žádoucí, aby potřebné surovinové zdroje požadované kvality byly co nejblíže místu realizace jednotlivých staveb. Ekologicky řešené využívání místních ložisek je pro ochranu životního prostředí přínosem, neboť minimalizuje ekologickou zátěž z hlediska přepravy surovin na velké vzdálenosti. V nejbližších letech zahájí stát výstavbu vysokorychlostních tratí, má se dobudovat dálniční síť, obchvaty měst a obcí. Rozvoj je zároveň nutný i v oblasti tzv. gigastaveb a staveb pro energetickou bezpečnost, jako např. výstavba nových energetických zdrojů, výstavba energetických liniových staveb, zajištění bytové a komunální, včetně údržby stávajících objektů. Pro zajištění těchto úkolů je stavebnictví, které je velmi závislé na těžbě, ve velmi složité situaci, neboť z mnoha zdrojů je signalizován blížící se nedostatek surovin, zejména drceného kameniva, ale i štěrkopísku, což limituje stavební činnost. Již současný stav v oblasti dodávek surovin je považován za velmi problematický. 89 Dočtěte článek až do konce
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=