Z prunéřovské jedničky už toho moc nezbývá, jen hromady suti a šrotu a torza některých technických staveb Z povrchu zemského mizí (už ne ovšem pomalu, ale rychle a jistě) vše, co ještě připomíná Elektrárnu Prunéřov I. Společnost ČEZ ji definitivně odstavila z provozu 30. června 2020, přičemž od té doby až do současnosti zde probíhají práce spojené s likvidací celého výrobního areálu. Po demontáži výrobních technologií, realizaci nezbytných přeložek potrubí a dalších společných „věcí“ s Prunéřovem II, ale například i vytyčení nových tras pro hasiče, nastal již loňského května čas faktických demolic objektů. Jako první přišly na řadu čtyři ventilátorové chladicí věže a po nich další stavby. Celá lokalita připravena k využití v duchu Čisté Energie Zítřka coby významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky Skupiny ČEZ na severu Čech. koleji vlečky jsou do areálu přistaveny nákladní železniční vagony, z nichž každý pojme 45 tun šrotu. Celý vlak má 25 vagonů, přičemž na kolej uvnitř bývalé jedničky se jich vejde maximálně devět + lokomotiva. Takže v přepočtu jsou to tři přistavení v poměru 8:8:9 vagonům. „Nejdříve si dodavatelská firma převeze šrot ze šrotiště na deponii u kolejové vlečky. Naloží nákladní auto na šrotišti a to pak vjede na váhu, kde se provede orientační zvážení. Zároveň proběhne vizuální kontrola korby shora, zda se v něm při nabírání neocitlo i něco jiného. U vjezdu na váhu jsou z každé strany také umístěny detektory měřící radiaci. Následně je šrot vysypán na deponii poblíž vagonů. Zde se šrot strojně stříhá nebo pálí na menší kusy, aby mohla být při nakládce plně využít kapacita vagonů. Když je takto připraveVeškerý demontovaný materiál se hromažďuje v areálu bývalé elektrárny. Postupně je odvážen buď k dalšímu využití nebo konečné ekologické likvidaci. To co se dalo nějak použít, třeba na náhradní díly v jiných výrobních lokalitách, bylo pochopitelně odvezeno už dříve jako první. Vybouraný stavební materiál prošel certifikací a je nyní využíván k zásypu podzemních prostor, tedy jímek, šachet a kanálů, jimiž vedly kabeláže, chladící potrubí a podobně. Nepotřebné kovové části končí jako druhotná surovina ve šrotu určeného k recyklaci. Ten si ve vlastní režii nakládá a po železnici odváží vysoutěžená dodavatelská firma. Kam a jak se železem naloží, je už čistě její věcí,“ říká Jiří Hampl, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov. Odvoz šrotu v praxi vypadá tak, že po 74 V haldy armaturovacího železa, plechů a dalšího šrotu; v to se proměňují bývalé technologické stavby Elektrárny Prunéřov 1. no dostatečné množství šrotu, je přistaven vlak. Plně naložené železniční vagony se následně ještě zváží na kolejové váze. Poté se celý vlak pospojuje a může vyrazit do světa,“ popisuje velice zjednodušeně celý proces Slavomír Fačkovec z ČEZ, vedoucí oddělení Odstavení provozu EPR1. Po kolejích se odváží jen to, co má skončit v nějaké huti. Barevné kovy, kabely, trafa, el. motory, rozvaděče a nerezocel jsou odváženy po silnici. V případě jejich nakládky je pochopitelně postup obrácený. Nejdříve se zváží prázdný vůz a poté znovu, když je naložený. Také on projede „radiační bránou“, další kontrolní váha je u výjezdu z areálu elektrárny, přičemž její obsluha má pochopitelně k dispozici údaje z prvního vážení. Podle Slavomíra Fačkovce měla Elektrárna Prunéřov I „v sobě“ 40000 tun železa, DEMOLICE „
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=