Elektronický magazín Stavebniserver.com | Stavební stroje | 2023

09/23

DRTIČE | TŘÍDICÍ KOŠE | TŘÍDICÍ ROTOROVÉ LŽÍCE | FRÉZY | SORTÝROVACÍ DRAPÁKY >> REDUCE >> REUSE >> RECYCLE MBCRUSHER.COM PRO RYPADLA, RYPADLONAKLADAČE, NAKLADAČE A SMYKOVÉ NAKLADAČE. 4,5 - 100 тонн Čelisťový drtič. Připojený na vašem pracovním stroji, podrtí jakýkoli typ inertního materiálu. DRTIČ PRO VAŠE RYPADLO PODÍVEJTE SE NA VIDEO

MAGAZÍN STAVEBNISERVER.com EDICE STAVEBNÍ STROJE Ročník 12 - číslo 02/2023 Vydavatelství SebiCom s.r.o. Sídlo: Podvesná IV/1376, Zlín 76001 Kancelář: Sokolská 5369, Zlín 76001 IČ: 27862691 OR: Krajský soud v Brně oddíl C, vložka 65013 E-mail: info@stavebniserver.com Internet: www.stavebniserver.com Ředitel redakce Ondřej Štěpán tel.: (+420) 602 608 444 e-mail: stepan@stavebniserver.com Šéfredaktorka Ing. Lucie Zrnová Redaktorka Michaela Dočkalová Redaktor Martin Šerý Inzerce Renata Kubáníková Grafické oddělení, sociální sítě, e-mailing Stanislav Jakubík e-mail: jakubik@stavebniserver.com Asistentka Petra Štěpánová e-mail: info@stavebniserver.com Redakční rada PhDr. Alois Surynek, Ph.D., Ing. Filip Bušina, Ph.D., MBA, JUDr. Daniel Telecký, Ph.D., Ing. Martin Šikýř, Ph.D., Doc. Ing. Otakar Němec, CSc. All rights reserved, všechna práva vyhrazena SebiCom s.r.o. Magazín je zařazen do programu celoživotního vzdělávání České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Odběratelé a členové ČKAIT získají 1 kredit, taktéž autoři článků, členové ČKAIT, získají 1 kredit. Registrační číslo MK ČR E 20742 Mezinárodní standardní číslo ISSN 1805-3998 (Print) ISSN 1804-7327 (Online) Odborné posouzení Obsah Magazínu STAVEBNISERVER.com je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu magazínu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů a zpráv. Předplatné a distribuci zajišťuje redakce Cena 150 Kč / 7 € bez poštovného a balného Odkaz a QR kód pro celoroční předplatné https://www.stavebniserver.com/predplatne-magazinu/ Titulní strana foto: Richard Šimek Vážení čtenáři, máte před sebou podzimní vydání Edice Stavební stroje, zaměřené na těžební a lomový průmysl. Tato odvětví jsou spojena s dlouhodobými projekty a otázkami životního prostředí. Často skloňovanými jsou také demolice starých a nevyhovujících staveb s ekologickou zátěží. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytne obcím téměř 49 milionů korun na demolice starých a nevyhovujících budov. Dotace má přispět k revitalizací prostoru a to zejména v obcích s rizikem vzniku sociálně vyloučené lokality. Bude podpořeno celkem 20 projektů v osmi krajích České republiky. Aby mohla vzniknout nová stavba, je často třeba zbourat starou, jejíž místo bude využito. Takový osud potkal i vsetínskou železniční stanici. Koncem léta začala demolice výpravní budovy, kterou příští rok nahradí moderní terminál doplněný o parkovací dům. Celková rekonstrukce stanice spolufinancovaná Evropskou unií začala předloni. Prostor pro výstavbu má svá omezení podobně, jako přírodní suroviny. O problému uzavírání kamenolomů a pískoven diskutovali zástupci stavebních firem se zástupci vlády na červnové konferenci Setkání lídrů českého stavebnictví 2023 na Pražském hradě. Kamenivo je základní stavební materiál, nezbytný pro zakládání budov a při stavbách dálnic, silnic a dalších liniových staveb. Ze studií vyplývá, že uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad bude mít nepříznivý dopad na české stavebnictví, které již nyní zažívá turbulence. Stavaři upozorňují na problém, že od sametové revoluce nedošlo k otevření nových kamenolomů a do deseti let dojdou zásoby v dosud otevřených ložiscích. Nedostatek strategických surovin povede k nárůstu ceny, do kterého se promítne také zvýšení úhrad za vytěžené nerosty, jež v rámci konsolidačního balíčku schválila vláda. Jedním z podniků, které naopak pokračují ve své činnosti je společnost Českomoravský štěrk a to v těžbě kameniva u obce Bystřec. Zde bylo rozhodnuto o zahloubení ložiska a prodloužení těžby o 16,5 roku. Nejen v těžebním průmyslu se mění nároky na personální obsazení a specializované kvalifikace. O aktuální situaci v souvisejících řemeslných oborech jsme si povídali s Petrem Malým, ředitelem Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích. Ta jako jediná škola v Česku vyučuje geotechniku v rámci prezenčního i dálkového studia. Nechybí ani obory jako malba a sochařství, to je ryze umělecká činnost. Zajímal nás současný zájem o řemeslné obory a jak se obor geotechnika proměnil v posledních letech s příchodem nejmodernějších technologií. Zeptali jsme se také na to, jak tento obor ovlivňuje uzavírání kamenolomů a pískoven. V neposlední řadě nás zajímalo, jak škole v různých směrech pomáhá či nepomáhá stát. Odpovědi na tyto a mnohé další otázky naleznete v aktuálním čísle našeho magazínu. Věříme, že následující stránky, nabité informacemi a inspirací Vás zahřejí v nadcházejících podzimních dnech. Ing. Lucie Zrnová, šéfredaktorka 3

60 86 38 13 Nové pracovní plošiny Haulotte nezatěžují životní prostředí, ale maximální výkon zůstává Studie dostupnosti kameniva pro plánované stavby dálnic a silnic I. třídy a železniční infrastruktury Autonomní stavební stroje nejsou až tak vzdálenou budoucností. Půdu pro ně připravuje „Propojená stavba“ od společnosti TRIMBLE Demolice objektů a ekologická likvidace odpadů je doménou firmy CANNONEER STUDIE 10 Uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad dopadá na české stavebnictví 86 Studie dostupnosti kameniva pro plánované stavby dálnic a silnic I. třídy a železniční infrastruktury LIDÉ A DĚNÍ 06 Pískovna na Lounsku: Krizi ve stavebnictví pomáhá překonat intenzivní výstavba dálnic 08 OSTROJ slaví 75 let od položení základního kamene 16 OKD investuje do rekultivace těžebních oblastí. Myslí na výkon a dívá se dopředu 94 Bobcat na Demo Days představil tři nové koncepty nakladačů 97 Cat Roadshow 2023 plná technologií ROZHOVOR 13 Demolice objektů a ekologická likvidace odpadů je doménou firmy CANNONEER 20 Rozhovor na téma jeřábnické práce a těžká přeprava, se zástupcem firmy Hanyš 24 Jedním z hlavních parametrů bezpečnosti jaderné elektrárny je i teritoriální blízkost při zajištění servisu a modernizace, říká ředitel Doosanu 52 Petr Malý: „My připraveni jsme, chybí podpora státu a firem v přesvědčení laické veřejnosti o perspektivách těžby a zpracování surovin.“ STAVBY / DEMOLICE / REKULTIVACE 29 Od horolezectví k vysoce specializovaným pracem nejen ve výškách 34 Dcera Metrostavu staví metro v Hamburku. Investorovi šetří náklady inovativními technologiemi i modelem spolupráce 74 Z prunéřovské jedničky už toho moc nezbývá, jen hromady suti a šrotu a torza některých technických staveb 85 Skončila rozsáhlá demolice ocelárny VÍTKOVICE STEEL, plocha je připravená na další rozvoj 96 Demolice a přestavba: budoucnost patří drtičům MB Crusher TECHNIKA 32 NOEN navazuje na úspěchy kolesového rypadla K100 v zahraničí jeho začleněním do nových projektů 36 I v těžkých podmínkách se dá pracovat úsporně. Společnost Scania přináší nový typ převodovek 42 Elektrické minirýpadlo PC33E-6 – bezemisní budoucnost značky Komatsu 48 Demolice pražského Mordoru odstartovala. Pomáhá s ní i demoliční robot Husqvarna DXR 300 56 Přídavná zařízení na stavební stroje a pestrá škála jejich využití 60 Nové pracovní plošiny Haulotte nezatěžují životní prostředí a maximální výkon zůstává 62 Kolový nakladač HITACHI ZW220-7. Komfortní pracoviště nejnovější generace 66 Společnost NorWit posiluje v oblasti stavebních strojů. Získala zastoupení značky Sunward 68 ROKA Transport se kromě nákladní dopravy specializuje i na zemní práce 78 Wacker Neuson dodává stroje využitelné pro manipulaci a přepravu sypkých nákladů 80 Stavební stroje DEVELON ovládly veletrh EXPO Lesní lom 82 Stroje Hydrema – to je síla a kvalita. V České republice je seženete u Hydraulikservis I 90 Deset let kopřivnické Tatry pod křídly Czechoslovak Group a Promet Group 97 Nový špičkový kompaktní kolový nakladač Bobcat L95 TECHNOLOGIE 38 Autonomní stavební stroje nejsou až tak vzdálenou budoucností. Půdu pro ně připravuje „Propojená stavba“ od společnosti TRIMBLE 44 Nový život starému materiálu 64 Internetová aukce jako moderní a efektivní způsob prodeje i nákupu vyřazených vozidel a techniky 72 Zkušenosti AFRY se sanací tunelů unikátní alpské železnice 97 Tatra Trucks spolu s partnery vyvíjí a testuje novou Tatru Force se systémem automatizovaného řízení Obsah Magazín Stavebniserver.com

ROČNÍ PŘEDPLATNÉ Předplatné si můžete zřídit v elektronické podobě přes QR kód Jméno a příjmení * Firma * Ulice a číslo popisné * e-mail * Telefon, mobil * IČ * DIČ PSČ * Obec * Položky označené jsou povinné * Předplatitel Cena pro firmy (v ceně poštovné i balné) 480 Kč za 4 edice Chci zasílat objednané časopisy na jinou adresu Firma Ulice a číslo popisné Obec a PSČ Potvrzení objednávky klientem Datum Objednatel Podpis Aktuální pohled na stavebnictví Vám zajistí roční předplatné tištěného magazínu Vážení čtenáři, chtěli byste odebírat naše čtyři edice? Děkujeme. Stačí poslat na email stepan@stavebniserver.com větu „Objednávám roční předplatné magazínu“ + IČO objednatele. Popř. můžete vyplnit formulář a naskenovaný poslat na email . stepan@stavebniserver.com

Pískovna na Lounsku: Krizi ve stavebnictví pomáhá překonat intenzivní výstavba dálnic Zdroj: České štěrkopísky Stavebnictví zažívá těžké časy, na produkci štěrkopísku to však zatím není poznat. Pískovna Velká Černoc na Lounsku za to vděčí stavebnímu boomu v oblasti dopravní infrastruktury. Na jednu stranu registruje výrazný úbytek maloodběratelů, na druhou stranu pokračuje v zásobování výstavby na dálnicích D6 a D7. Pět aktuálně nově budovaných dálničních úseků o délce přes 31 kilometrů pomáhá držet denní objem těžby na vysoké úrovni nad tisíc tun a roční produkci kolem 300 tisíc tun. S ohledem na regionální význam pokračuje pískovna v modernizaci technologií a připravuje výstavbu velké stabilní třídičky a následně i vlastní čističku technické vody. dloužit o 33 kilometrů, čímž vznikne souvislá čtyřpruhová trasa o délce téměř 80 kilometrů. V roce 2027 se pak počítá s dokončením výstavby zbývajících úseků do Karlových Varů. Podobně nadějný harmonogram má i dostavba dálnice D7. V současnosti se dokončuje druhý z budovaných úseků na Lounsku a do roku 2026 by měl být hotový i poslední středočeský úsek. Pokud vše půjde dobře, řidiči se projedou po dálnici z Prahy až do Chomutova v roce 2028. Pískovna Velká Černoc je pro obě dálnice přirozeným dodavatelem díky své poloze – leží mezi nimi v dojezdové vzdálenosti do 10-15 km a má dobré dopravní napojení i na betonárny na Žatecku a Rakovnicku. Protože v oblasti není k dispozici alternativní zdroj zejména hrubého kameniva, pískovna musela na kýžený rozvoj infrastruktury již vloni zareagovat navýšením těžby asi o 20 %. Těžba štěrkopísku v lokalitě Velká Černoc probíhá na kopci, kde hrozí v případě sucha nedostatek vody. Z tohoto důvodu společnost České štěrkopísky nedávno vybudovala v areálu retenční nádrže a umělý potůček pro zavlažování rostlin a napojení zvěře. Do budoucna chce zainvestovat i do vlastní čističku technické vody, která by umožnila vytvořit uzavřený vodní okruh. „Od začátku roku pociťujeme, že jezdí méně menších aut a skoro žádní ‚kárkaři‘. Lidé, kteří staví nebo opravují své domy, se patrně rozhodli investice odložit a podobně zareagovali na krizi i některé samosprávy či menší komerční investoři. Výstavba karlovarské a chomutovské dálnice ale mezitím nabrala nebývalé tempo a vyžaduje velmi vysoké dodávky betonu, písku i kameniva prakticky po celou stavební sezónu. To nám pomáhá udržet produkci na vysokých objemech a nejinak tomu bude i v následujících letech. Už příští rok se má začít stavět dalších více než 30 kilometrů na D6 i D7, takže opírat se o lopaty v pískovně rozhodně nebudeme,“ směje se Martin Šindelář, vedoucí pískovny Velká Černoc ze společnosti České štěrkopísky. Dálnice D6 by se měla do tří let pro6 Štěrkopísek z pískoven patří vedle stavebního kamene z kamenolomů mezi základní stavební suroviny. Česká geologická služba přitom již několik let varuje před hrozícím nedostatkem těchto materiálů. Z předběžných prognóz vyplývá, že do deseti let skončí více než polovina aktivních ložisek. Na severozápadě Čech přitom bude situace ještě kritičtější. Zatímco v současnosti funguje v Karlovarském kraji sedm a v Ústeckém dvaadvacet pískoven, do nové dekády už vstoupí oba regiony s pouhými třemi. LIDÉ A DĚNÍ Vodní nádrž Břehule říční

Liebherr-Stavební stroje CZ s.r.o. • Vintrovna 17, 664 41 Popůvky u Brna • Phone: +420 547 425 330 info.lsc@liebherr.com • www.facebook.com/LiebherrConstruction • www.liebherr.cz Stavební stroje v tom nejlepším světle www.liebherr.cz Zemní stroje

OSTROJ slaví 75 let od položení základního kamene Text: Petr Fojtík, foto: OSTROJ a.s. V letošním roce si jedna z nejstarších firem v regionu OSTROJ připomíná dvě významná výročí – 145 let od založení první opavské strojírny a 75 let od položení základního kamene výrobního závodu. Opavští strojaři dodávali produkty pro Evropskou vesmírnou agenturu nebo urychlovač částic CERN. V současnosti OSTROJ vstupuje na nové trhy a vyrábí třeba automatizované dopravníkové systémy nebo se podílí na vývoji univerzálního drtiče pro spalování odpadu. Opavský závod v poslední době investoval stovky milionů korun do robotické kovací linky nebo závěsové zinkovací linky. 8 OSTROJ stojí na tradici dvou velkých moravskoslezských strojíren. Tu první založil v roce 1878 průmyslník Eduard Tatzel a nesla jméno Opavská strojírna a slévárna. Společnost si získala dobré jméno zejména výrobou průmyslových a důlních čerpadel, převodů a dalších zařízení. Druhá strojírna vznikla ještě o pět let dříve v Moravské Ostravě (Elbertzhagen & Glassner). Po skončení druhé světové války se z opavské větve stal národní podnik Sigma Pumpy, závod Tatzel, a z ostravLIDÉ A DĚNÍ ské zase Ostravské strojírny a slévárny. V roce 1948 musely ovšem budovy ostravských strojíren ustoupit výstavbě nové infrastruktury, a tak se rozhodlo o jejich přesunu do Opavy. 28. srpna 1948 byl položen základní kámen k výstavbě nového strojírenského podniku a v květnu následujícího roku oficiálně vznikl název Ostroj, národní podnik. První výrobky dodal opavský závod svým zákazníkům koncem roku 1950. Nejdříve to byly ocelové konstrukce povrchových staveb dolů, důlní vozíky, těžní zařízení, později vzduchové motory, vrátky, pásové nebo řetězové dopravníky, ale i jeřáby či nářadí pro zahrádkáře. Výrobě zemědělských strojů a důlní technice se dnes OSTROJ věnuje spíše okrajově. V průběhu desetiletí zde vznikaly celky nebo části konstrukce opavského zimního stadionu nebo ostravské koksovny Karolina. V OSTROJi se vyráběly díly pro jeden z projektů Evropské vesmírné agentury i pro urychlovač částic CERN, také části pro rekonstrukci vodního díla Gabčíkovo.

Od loňského roku se OSTROJ pustil do zcela nových oblastí podnikání a to projekce, konstrukce, výroby a dodávek mobilních bednění pro výstavbu tunelů a automatizovaných dopravníkových systémů pro průmyslové provozy. Aktuálně opavští konstruktéři spolupracují s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a společností IROMEZ na vývoji univerzálního drtiče pro zpracování spalitelného odpadu. Tím nabízejí řešení pro řadu energetických firem, které plánují přechod ze spalování fosilních paliv na biomasu. „75 let je poměrně dlouhá doba, je to několik generací Ostrojáků,“ říká Aleš Martínek, generální ředitel OSTROJe. „Přestože jsme nezměnili lokalitu, nedá se říct, že bychom se nehnuli z místa. Za posledních dvacet let prošly rekonstrukcí téměř všechny objekty v našem areálu, podstatně se obměnil a doplnil 9 strojový park, zavedli jsme robotizovaná pracoviště, modernizujeme sklady, administrativu i výrobu. Mezi stále poměrně čerstvé novinky patří například plně automatizovaná robotická kovací linka nebo závěsová zinkovací linka.“ OSTROJ zároveň kráčí směrem k udržitelnosti a provozu šetrnějšímu k životnímu prostředí. Ať už jde o fotovoltaiku nebo snižování emisí. „Jen za poslední rok jsme na divizi Galvanovna snížili emise anorganických sloučenin chloru o 96 %,“ dodává Aleš Martínek. V současné době má OSTROJ pět vý- O společnosti OSTROJ: OSTROJ a.s. patří k významným strojírenským firmám v České republice. Na trhu působí od roku 1948. Je ryze českou akciovou společností, její sídlo a výrobní závod se nachází v Opavě. Společnost zaměstnává zhruba 800 pracovníků především z regionu Opavska a dosahuje tržeb na úrovni cca 1,6 miliardy Kč (rok 2022). Do výrobkového portfolia pět divizí patří široká paleta výrobků, od opracovaných lakovaných svařenců, přes hydraulické válce, hřídele, tiskařské válce, komplexní nástrojářská řešení, přesné obráběné dílce až po ocelové zápustkové výkovky a komponenty důlních strojů pro hlubinnou těžbu uhlí a rud. Součástí výrobních aktivit je i galvanické zinkování a chromování. robních divizí, šest technickohospodářských oddělení a přes osm set zaměstnanců. Ti společně vyrábějí a navrhují jednoduché díly i komplexní stroje pro zákazníky z oblasti dopravy, energetiky, letištní techniky, pozemního stavitelství nebo strojírenství, a to jak v České republice, tak ve světě – opavský otisk najdete v Turecku, na Ukrajině, ve Španělsku, Mexiku, Turecku, Polsku nebo Austrálii.

Uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad dopadá na české stavebnictví Praha, 23. června 2023, CEEC Research Uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad bude mít nepříznivý dopad na české stavebnictví, které nyní zažívá turbulence stavební výroby. Podle stavebních společností by se vláda měla více zajímat o jejich obnovu. Vyplývá to ze studie zpracované analytickou společností CEEC Research. Nedostatek strategických surovin z kamenolomů a pískoven povede ke zvýšení ceny výsledné stavby. Do zvýšení ceny se promítne také zvýšení úhrad za vytěžené nerosty, které v rámci konsolidačního balíčku schválila vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu reaguje návrhem novelizace tzv. horního zákona, aby se vrátil vyvlastňovací institut u surovin pro stavby, které jsou strategicky důležité ve veřejném zájmu. 10 STUDIE O problému diskutovali zástupci stavebních firem se zástupci vlády na červnové konferenci Setkání lídrů českého stavebnictví 2023 na Pražském hradě. Kamenivo je základní stavební materiál, který je nezbytný při zakládání staveb a tvoří převážnou část při stavbách dálnic, silnic a dalších liniových staveb. Stavaři upozorňují na problém, že od sametové revoluce nedošlo k otevření nových kamenolomů a do deseti let dojdou zásoby v dosud otevřených ložiscích. „Za posledních 35 let nebyl v České republice otevřen nový kamenolom a v následujících letech bude kamenivo nedostatkovou surovinou, což se také projeví v ceně staveb,“ varuje Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav. Nedostatek hrozí také v případě písku. Podle České geologické služby do deseti let skončí kvůli dotěžení osm z deseti aktivních pískoven. Nedostatek je podle stavařů nevyhnutelný a dopadne na stavebnictví v nejbližších letech. Problém si uvědomuje také Eduard Muřický, zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu, který na konferenci prohlásil: „Máme v zemi pouze dvě aktivní ložiska čedičů, které jsou jako kamenivo nenahraditelné u vysokorychlostních tratí nebo u rekonstrukce stávajících koridorů železnic, ale otevřít nový důl je dnes takřka nemožné.“ Kamenolomy a pískovny jsou tématem, které rezonuje již několik let, ale podle ředitelů stavebních společností není tomuto problému věnována dostatečná pozornost. Výrazná většina stavebních společností (86 %) souhlasí s tvrzením, že uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad přispívá k dlouhodobému problému s nedostatkem tohoto druhu materiálu. Pro stavební společnosti je rychlejší objednat si například kamenivo ze zahraničí, což dále prodražuje finální cenu stavby. Problém s nedostatkem nových lomů v následujících letech bude postupně zesilovat. Část dotázaných stavebních společností (11 %) se touto otázkou zabývá již nyní a aktivně vyhledává dodavatele ze zahraničí. Dvě pětiny stavebních společností (42 %) mají v současnosti zajištěné dodávky, ale přiznávají, že se touto otázkou budou muset v budoucnu zabývat. „Pokud by české stavebnictví muselo začít spoléhat na dovoz kameniva ze zahraničí, mělo by to významné ekonomické i ekologické dopady. Bez racionálních opatření ze strany státu se neobejdeme,“ říká Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti Strabag.

Důsledkem nedostatku bude nejen zhoršená dostupnost, ale také růst nákladů na dovoz surovin. Právě logistické náklady mají zásadní vliv na cenu těchto stavebních materiálů. Skokové zdražení, které nastalo v minulém roce, bylo spojeno s růstem nákladů na naftu a energie. Cenové výkyvy také v letošním roce, u kameniva nadále v řádu jednotek procent, kopírují nárůsty či poklesy cen pohonných hmot. Proč nedochází k otevírání nových ložisek? Nejvýraznějším důvodem neobnovování kamenolomů a pískoven v České republice je podle ředitelů stavebních společností (59 %) – vedle majetkového vypořádání s vlastníky dotčených pozemků – také odpor obyvatel v příslušných obcích a konflikty zájmů určitých skupin. Dalším problémem je především složitá legislativa a dlouhý povolovací proces (dle 33 % dotázaných), který u pískoven průměrně zabere sedm let, u kamenolomů se odhaduje až deset let. Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou vytipovala potenciální ložiska v linii těchto velkých dopravních staveb, díky tomu je známo, kde jsou ložiska k dispozici. Bez změny legislativy je prakticky nemožné tyto suroviny využít. Ministerstvo průmyslu a obchodu na problém reaguje návrhem novelizace Zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (tzv. horní zákon), aby se vrátil vyvlastňovací institut u surovin pro stavby ve veřejném zájmu. „Chceme vrátit do horního zákona vyvlastňovací paragraf, že v případě pro stát důležitých strategických staveb jako důležitá železnice, silnice či jaderná elektrárna bude mít v takto odůvodněných případech možnost veřejný zadavatel vyvlastňovací institut využít, kdy veřejný zájem takové stavby se bude vztahovat i na tyto suroviny související s výstavbou,“ prozrazuje Eduard Muřický a pokračuje: „Je důležité, aby stát připravil podmínky pro zrychlení a pružnost povolovacích procesů že by se o problematiku s otevíráním nových kamenolomů a pískoven měla začít vláda České republiky více zajímat, a to bezodkladně, aby se předešlo očekávaným problémům. „Nedostatek stavebních surovin na trhu můžeme zmírnit také efektivním nakládáním s vybouraným materiálem a jeho opětovným použitím. Důležité v tomto budou veřejné zakázky na stavební práce, které budou co nejvyšší míru recyklace zohledňovat,“ nabízí jedno z dalších řešení Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj. Větší využívání recyklovaných materiálů je správnou cestou z hlediska ekologického i ekonomického, protože řeší současně otázku, co s vybouraným materiálem. Například vedení Pardubického kraje už u většiny rekonstrukcí uplatňuje ve smlouvách o dílo podmínku vrátit 15 % recyklovaného materiálu zpět na stavbu. Oproti těženému materiálu jsou ale recykláty nasákavé a v některých případech to je problém pro jejich využití. Pro větší podíl recyklovaných materiálů zejména u liniových staveb je také nutná změna technických předpisů. Nedostatek surovin z kamenolomů a pískoven povede ke zvýšení cen Kamenolomy a pískovny jsou základním zdrojem surovin také pro výrobu stavebních 11 a aktivně komunikoval s obcemi, veřejností i těžebními organizacemi,“ upozorňuje s odkazem na přísné požadavky ochrany přírody a krajiny, dopravní nepřístupnost ložisek a mnohdy negativní postoje dotčených obcí. Konsolidační balíček přináší zvýšení úhrad za těžbu Stát je podle zákona výhradním vlastníkem ložisek nerostů a surovin a jejich těžbu umožňuje soukromým firmám za úhradu. V rámci konsolidačního balíčku vláda schválila záměr na zvýšení úhrad za vydobyté nerosty a také zvýšení sazby z dobývacího prostoru, což přinese zvýšené náklady na tuto surovinu pro stavení firmy a výrobce stavebních hmot. „Na druhou stranu tyto zvýšené úhrady přinesou zvýšené příjmy do pokladen těch obcí, které jsou dotčené těžbou, takže by se mohla zvýšit ochota povolovat těžařům jejich záměry,“ prohlásil na konferenci Eduard Muřický. V České republice platí v současnosti dokument Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, kde je uvedeno, že ložiska v lomech jsou omezená a v případě zavření jednoho dolu se budou přiměřeně hledat ložiska pro důl nový tak, aby nebyla výrazně porušena kontinuita v dodávkách strategických surovin. Poslední kamenolom byl otevřen před více než 30 lety a většina dotázaných stavebních společností (92 %) se domnívá,

staveb. Jejich nedostatek povede podle tří čtvrtin dotázaných stavebních společností (75 %) ke zvýšení cen stavebního materiálu materiálů, jako je například beton. Potřebné jsou i pro spodní stavby všech komunikací a jsou základem veškerých dopravních 12 STUDIE a následnému zvýšení ceny výsledné výstavby. Dalšími dopady budou v případě dovozu ze zahraničí zvýšení nákladů na dopravu, zvýšená ekologická zátěž (dle 27 % dotázaných) a snížení dostupnosti stavebních materiálů (25 % dotázaných). Nedostatek strategických stavebních surovin je pro stavaře rok od roku závažnějším tématem: „Ne snad, že bychom se už příští rok dostali do kritické situace, kdy by se stavební společnosti o tyto suroviny musely prát, ale u velkých infrastrukturních staveb bude hrát roli nejen cena, ale také rychlost jejich realizace a v neposlední řadě i ekologie,“ komentuje Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief CZ. Společnost CEEC Research je přední analytickou a výzkumnou společností zaměřující se na vývoj vybraných sektorů ekonomiky v zemích střední a východní Evropy. Její studie jsou využívány v současné době více než 17000 společnostmi. Společnost CEEC Research vznikla v roce 2005 jako analytická organizace specializující se na zpracování výzkumů a analýz stavebnictví, následně se analytické zaměření rozšířilo i na další vybrané sektory ekonomiky. Inzerce

Demolice objektů a ekologická likvidace odpadů je doménou firmy CANNONEER Foto: CANNONEER group s.r.o. V příštím roce společnost CANNONEER group s.r.o. oslaví 30. výročí od svého založení. Z někdejší šrotařské firmy se v průběhu let stal specialista na ucelený řetězec prací demolice – doprava – recyklace. Aktuálně například provádí demolici bývalé teplárny SPOLANA Neratovice a rovněž se zúčastnila odstřelů komínů v areálu Poldi Kladno. Ředitele firmy Zbyňka Ortmanna jsme se zeptali nejen na to, které stroje při práci využívají, ale také na způsob ekologické likvidace odpadů. V neposlední řadě naši redakci zajímalo i to, které zakázky řadí mezi ty nejnáročnější, či v čem vidí největší problém při získávání nových zakázek. v oblasti energetického průmyslu, především se jedná o ekologickou likvidaci transformátorů. V průběhu působení společnosti na tomto trhu velmi výrazně ovlivnilo její další vývoj a dnes patří firma CANNONEER mezi špičky v tomto oboru. Největším milníkem pro dosažení současné pozice firmy CANNONEER pak bylo strategické rozhodnutí věnovat se odstraňování staveb, především pak průmyslových objektů. Toto rozhodnutí vedlo k vytvoření plnohodnotné divize demolice a recyklace stavebních hmot v roce 2008. Tuto oblast činnosti se snaží management trvale posilovat zejména rozšiřováním technologických možností a kapacit Co nevidět oslaví společnost CANNONEER tři dekády působení na tuzemském trhu. Co považujete ze svého pohledu od roku 1994 za největší milníky, které významně ovlivnily její růst, směřování a současnou pozici? V oblasti výkupu a zpracování kovového odpadu jsme se od počátku fungování společnosti soustředili na technologie umožňující rozpoznání a přesné zařazení kovového odpadu do jednotlivých tříd. Mimochodem jiskrový spektrální analyzátor jsme si jako jedni z prvních v ČR pořídili již v roce 2002. Jako velmi významné se ukázalo rozhodnutí zaměřit se na služby poskytované nejen v oblasti provádění demoličních prací, ale také v oblasti třídění a recyklace stavebních hmot. V této oblasti spatřujeme jeden z hlavních směrů budoucího rozvoje. Je známo, že na všechny služby využíváte výhradně vlastní stroje, kterých je více než padesát. Bylo tomu tak hned na začátku, nebo jde také o součást vývoje? Které vlastnosti je odlišují od jiných strojů, běžně používaných jinými firmami v oboru? Ano, od začátku jsme využívali především vlastní techniku. Jsou samozřejmě výjimky, jako např. oblast těžké přepravy nebo jeřábnických prací, kde v omezené míře využíváme subdodavatele dodnes. Občas se totiž objeví velké výzvy (projekty), kdy je tato spolupráce s jednostranně zaměřenou odbornou společností výhodou, a to jak z hlediska kapacity, tak odbornosti. Co se týče našich strojů, nedá se říci, že se výrazně liší od jiných, běžně používaných v našem oboru. Samozřejmě výjimkou je demoliční speciál LIEBHERR 984 s teleskopickým ramenem a pracovním dosahem 64 m. Obecně lze ale říci, že se snažíme pořizovat stroje prověřených a spolehlivých značek a vybavovat je prověřenými a vyzkoušenými druhy nářadí. Předpokladem úspěchu je v maximální možné míře ROZHOVOR 13

14 ROZHOVOR využívat jejich technologické možnosti a efektivně organizovat jejich nasazení. Samozřejmě vzhledem k zaměření na demolice velkých objektů jsou v našem portfoliu především stroje těch vyšších kategorií. V nadsázce rádi říkáme, že máme rádi vše „velké“. Nicméně je třeba zdůraznit, že výjimečné stroje z našich strojů dělají výjimeční strojníci! Těch je ale samozřejmě velmi málo a jsme velmi vděčni za ty, kteří jsou členy našeho týmu. Nabízíte vlastní moderní strojní techniku také k zapůjčení? Ať už jde o bagry, tahače nebo nákladní vozy? Které subjekty na trhu toho využívají? Jedná se spíše o větší stavební a demoliční firmy, anebo i menší živnostníky? Ani ne. Zpočátku tady tato vize sice byla, ale upustili jsme od ní. Naše stroje využíváme hlavně pro naši činnost. Samozřejmě občas vypomůžeme kolegům a spřáteleným firmám, ale to jsou opravdu jen výjimky. Nicméně v poslední době se rozvíjí spolupráce s „velkopůjčovnou“ DEKTRADE, tak uvidíme. Demolice a demontáž budov či technologických celků je, zdá se, klíčovou činností vaší společnosti. Pokud bychom se zaměřili na nejnovější trendy v tomto oboru - které to aktuálně jsou? Co vám pomáKteré postupy využíváte při různých projektech právě za účelem dosažení minimálního dopadu na životní prostředí? Již v průběhu realizace každé zakázky klademe maximální důraz na třídění materiálů hned na stavbě. Velký objem nabouraného materiálu používáme po nadrcení k modelaci terénu přímo v místě stavby, samozřejmě pokud to okolnosti a rozbory dovolí. Odpadají tak zbytečné převozy a ukládání obrovského objemu stavební suti na skládku a následná těžba a doprava materiálu jiného, třeba kameniva, zpět na stavbu. To bezesporu představuje zbytečnou zátěž pro životní prostředí a budoucí generace, což se snažíme v maximální míře omezit. A na to jsme opravdu pyšní! Demolice – doprava – recyklace. To všechno jsou sektory, ve kterých je vaše firma jako ryba ve vodě. Do jaké míry jsou propojeny z hlediska komplexních služeb? Můžete uvést na příkladu z praxe? Jednoduše řečeno - hodně. Samozřejmě pokud je řetězec „demolice – doprava – recyklace“ uzavřen, je to ohromná výhoda pro poskytování komplexních služeb. A to jak z hlediska ekonomických výhod, tak především operativy. V dnešní době, kdy hraje významnou roli čas, je závislost na externích dodavatelích služeb nemyslitelná. Proto jsme se od začátku snažili mít vše vlastní, a to jak demoliční techniku, dopravní prostředky, tak linky k recyklaci demoličních materiálů. Samozřejmě naší výhodou je skutečnost, že jsme zahá realizovat velké zakázky s maximální efektivitou? To je v podstatě jednoduché. Máme širokou škálu potřebné techniky a vše je naše vlastní, umíme dobře zobchodovat vyzískaný kov a dokážeme demoliční materiál zrecyklovat a využít v místě. Naše čtenáře bude jistě zajímat, zda můžete jmenovat konkrétní technologický celek, jehož likvidace byla zatím nejnáročnější, ať už s ohledem na rozsah prací a časovou náročnost, anebo na zajištění minimálního dopadu na životní prostředí. Jmenovat by se toho dalo samozřejmě víc a každý projekt je něčím specifický a zajímavý. Aktuálně ale realizujeme docela rozsáhlou a náročnou zakázku pro SPOLANU Neratovice, kde odstraňujeme objekt bývalé teplárny. Odstraňovaný provoz tvoří kotelna se dvěma uhelnými a jedním plynovým kotlem, strojovna se šesti turbosoustrojími a další související technologie. Součástí zakázky je i likvidace celého uhelného hospodářství včetně dvou zauhlovacích mostů přes Labe. Celá zakázka je rozplánována na téměř dva roky. A právě na této zakázce přišla ke slovu naše „GODZILLA“, demoliční teleskopický speciál LIEBHERR 984, aby bylo možné efektivně a bezpečně odstranit tak velký objekt. A jak jsme na začátku zmínili spolupráci se specializovanými firmami, tak právě zde nám při snášení mostů velmi pomohla firma Hanyš. Velkou výzvou této zakázky bylo i nakládání s odpady s ohledem na ochranu životního prostředí.

zakázky, na které máme i potřebné vybavení – koneckonců „máme rádi vše velké“. Jasně že velké zakázky vždy doplňuje řada malých, pokud je dost „hmoty“, aby to bylo zajímavé pro naše stroje. Ale aby si nás někdo pozval na zbourání zahradního domku, tak to opravdu ne. Z pohledu redakce se jeví jako samostatná disciplína odstřel různých objektů, jako byly například komíny v areálu Poldi Kladno. Můžete našim čtenářům přiblížit, jak probíhají zakázky, u kterých hraje prim právě řízené využití výbušnin? V čem jsou specifické, co musí personál umět a jak probíhá koordinace takových odstřelů? Odstřely nejsou naší doménou. Ano, už jsme jich řadu provedli, ať už to byly odstřely komínů, těžebních velkostrojů nebo ocelových staveb. To by ale bylo chlubení se cizím peřím. Na provedení odstřelu máme spřátelenou osobu, která má oprávnění, zkušenosti, kontakty a tu vždy požádáme o spolupráci. My samozřejmě provádíme přípravné práce potřebné k úspěšné realizaci odstřelu, zlikvidujeme suť, uklidíme. To vlastní „bum“ ale udělá někdo jiný. Ale ano, odstřely umíme zajistit od A do Z. CANNONNER group se může pochlubit řadou certifikátů. Který z nich považujete za nejdůležitější a proč? Naše firma má zaveden Integrovaný čali jako šrotařská firma, a tudíž se umíme v prostředí obchodu s kovovým odpadem velice dobře pohybovat, což je nesporně naše konkurenční výhoda. Ve kterých evropských zemích kromě ČR působíte? Vyhledáváte zakázky v zahraničí více proaktivně nebo spíše reagujete na poptávku, vyplývající z pestré palety dosavadních referencí? „B“ je správně, umíme Českou republiku a snažíme se tady. Samozřejmě nejraději bychom chtěli působit v regionu, ale občas nás vyřadí ze hry podmínky výběrových řízení, nenápadné protekcionářské praktiky, cenové požadavky a různé nesmyslné podmínky či postupy zadavatelů… Takže jsme se například museli dívat na to, jak panelák asi dva a půl kilometru vzdušnou čarou od vrat naší firmy bourala firma z Moravy! Ale s tím se potýkáme všichni. Nelze přehlédnout, že vaše služby již využily velké a renomované firmy. Pokud si někdo například koupí pozemek s menší nemovitostí určenou k demolici, stále se může obrátit na vaši společnost, aby se mu to vyplatilo, anebo už se v současné pozici, kdy v oboru patříte k lídrům na trhu, specializujete spíše na velké zakázky? V podstatě jste si odpověděla sama. Dnes už se opravdu soustředíme na velké systém řízení. Ten je budován v souladu s normami ČSN EN ISO 9001:2016, ČSN EN ISO 14001:2016 a ČSN EN ISO 45001:2018 a zahrnuje oblast řízení kvality, EMS a BOZP. Jako jedni z mála se můžeme pochlubit certifikátem, který dokládá, že firma CANNONEER splňuje kritéria nařízení EU č. 333/2011, které stanovuje podmínky, kdy kovový šrot přestává být odpadem a stává se výrobkem. Nicméně za nejdůležitější považujeme Systém řízení BOZP v souladu s ČSN EN ISO 45001 (též OHSAS). Ochrana zdraví a života našich zaměstnanců je pro nás prioritou. Děkujeme za rozhovor Ondřej Štěpán 15 www.cannoneer.cz

OKD investuje do rekultivace těžebních oblastí. Myslí na výkon a dívá se dopředu Foto: OKD, a.s. V tomto článku vám představíme jediného producenta černého uhlí v České republice, těžební firmu OKD, a.s. Z otevřeného rozhovoru, který redakci STAVEBNISERVER.com poskytl Roman Sikora, její generální ředitel a předseda představenstva, jsme se dozvěděli mnoho zajímavých odpovědí na otázky nejen v souvislosti s útlumem českého hornictví. Zaměříme se také na investice do rekultivace těžebních oblastí, protože jak jsme se dozvěděli, díky rekultivační činnosti dokonce vznikají podmínky pro život chráněných druhů rostlin a živočichů, vytlačených z území osídlených člověkem. Ne všechno je tak černé, jak by se mohlo zdát. Naopak. A kdy jindy tento obrat použít, že? šlechtění této hořlavé horniny. Rozhodně je nám sympatické, jak OKD zůstává navzdory aktuální situaci moderním podnikem, fungujícím v případě těžby i dalších aktivit v režimu celkové minimalizace dopadu své činnosti na životní prostředí. Lidé si totiž Ostravsko a Karvinsko stále spojují s těžkým průmyslem a zničenou krajinou. Malujeme si jej automaticky tak Dozvěděli jsme se například i o dalších aktivitách firmy, která operativně pracuje s aktuální situací. Je například zřejmé, že válečný konflikt na Ukrajině zásadně změnil aktuální pohled na uhlí stejně jako uvažování energetických firem. Dále zjistíte, kolik uhlí se v hlubinném dole vytěží a zajímali jsme se také o to proč je důležité věnovat se zunějak černě. Dobrou zprávou ale je, že kvalita života v regionu se v posledních letech rychle mění k lepšímu a realita je taková, že Moravskoslezský kraj v současnosti patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům v Česku. Již dávno tak neplatí, že krajina v okolí dolů je černá, zaprášená a zničená. Ano, okolí uhelných ložisek na Ostravsku ROZHOVOR 16

17 a Karvinsku vykazuje známky vlivů důlní činnosti. Kdo však viděl tuto krajinu naposledy před několika lety, nyní by ji nepoznal. Společnost OKD věnuje každoročně nemalé finanční prostředky na sanaci a rekultivaci krajiny historicky ovlivněné těžbou, jejíž kořeny se datují až do 18. století. Většina těžebních podniků se dopady svých aktivit na přírodu Ostravska a Karvinska začala zaobírat teprve ve druhé polovině minulého století. Nutno však dodat, že hornictví v těžebních oblastech nemělo výrazný vliv pouze na životní prostředí, ale sehrálo také klíčovou roli v otázce demografie nebo sociálních podmínek. Investice do rekultivace těžebních oblastí přináší výsledky Asanačně-rekultivační práce představují výrazné a časově i finančně náročné zásahy do krajiny. Řeší poklesové kotliny, likvidují staré kalové nádrže nebo upravují odvaly hlušiny. Rozsah rekultivačních cílů je velmi rozmanitý. Dá se však shrnout do dvou na sebe navazujících etap: •• technickou rekultivaci - tvarování území, obnovu vodotečí, přeložky inženýrských sítí atd. •• biologickou rekultivaci - ozelenění krajiny (výsadba stromů, zatravnění…), vytvoření vhodných podmínek pro živočišné i rostlinné druhy Území může být rekultivováno na množství kultur, dle požadavků orgánů státní správy a dohod s jednotlivými obcemi. Sanační a rekultivační práce se provádějí dle platných územních plánů a v závislosti na požadavcích správních orgánů. Zajímavostí je, že zatímco na Karvinsku je nyní otázka rekultivace území navýsost aktuální, země západní Evropy už mají řešení tohoto problému za sebou. V Německu, Velké Británii, Spojených státech či Austrálii dnes nalezneme řadu případů zdařilých a originálně pojatých rekultivačních projektů, které respektují přírodu i potřeby lidí. Na www.okd.cz je k přečtení celá brožura, kde jsou dokonce uvedeny jednotlivé příklady známých projektů. Za všechny můžete uvést například fotbalový stadion Estadio Municipal de Braga, který byl v Portugalsku vybudován uprostřed bývalého dolu u příležitosti konání fotbalového mistrovství Evropy v roce 2004. Nyní už si můžete přečíst exkluzivní a inspirativní rozhovor. Na otázky naší redakce totiž odpovídal pan Roman Sikora, generální ředitel a předseda představenstva společnosti OKD, a.s. Jak v současné době vypadá celková činnost společnosti? OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Těží jej v hlubinném dole v karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve. Firma těží, upravuje, zušlechťuje a prodává černé uhlí s nízkým obsahem síry a dalších příměsí. Takové uhlí je vhodné jako palivo,

18 ROZHOVOR lze ho využít pro koksování, v chemickém průmyslu a v mnoha dalších odvětvích. Ročně vyprodukuje cca 1,2 milionu tun uhlí. Těžba v posledním činném dole společnosti OKD, Dole ČSM, měla být původně ukončena k 31. 12. 2022, loni ale společnost v reakci na energetickou situaci v Česku rozhodla, že bude pokračovat až do konce roku 2025. Do té doby chceme vytěžit 3,6 milionu tun uhlí. Válka na Ukrajině změnila pohled na uhlí a uvažování energetických firem. I dřívější odpůrci alespoň dočasně vnímají uhlí jako důležité palivo zajišťující bezpečnost dodávek elektřiny a tepla. Embargo na ruské uhlí v Evropě změnilo také situaci na trhu s koksovatelným uhlím, které využívají hutě. V neposlední řadě hraje roli také cena uhlí, která zůstává na dobré úrovni. Momentálně neexistuje rychlé řešení energetické situace substitutem, který by dokázal v řádu jednotek let uhlí spolehlivě nahradit. Proto dnes logicky pokračujeme v těžbě, dokud se energetická situace zcela nestabilizuje, resp. dokud se nevybudují dostatečné zdroje „zelené“ energie, včetně jaderné. Mezi největší zákazníky OKD patří energetické firmy ČEZ (Elektrárna DětmaroviJak se ve fungování OKD odráží situace obecně spjatá s uzavíráním dolů? Poté, co společnost OKD rozhodla, že těžba v dole ČSM bude pokračovat až do konce roku 2025, musí hledat jako náhradu za přirozené odchody nové kvalifikované zaměstnance. Současný počet zaměstnanců, kterých je zhruba 3300, je pro těžbu do konce roku 2025 dostatečný, postupně ale budeme čelit přirozeným odchodům důlních pracovníků, za něž musíme najít odpovídající náhradu. Cílíme na lidi se zkušenostmi s prací v podzemí, protože zaškolit si zaměstnance bez této praxe by trvalo zhruba rok. Pracovní trh v Česku mnoho možností nenabízí, neboť hornické učňovství zde bylo vzhledem k plánovanému útlumu těžby ukončeno již před mnoha lety. Orientujeme se proto také na pracovní trh v Polsku, kde se předpokládá, že těžba bude pokračovat do roku 2049. V kmenovém stavu již máme více než 80 pracovníků z Polska, dalších přibližně 500 u nás pracuje prostřednictvím dodavatelských firem. Podle předpokladu přirozených odchodů jsme měli v plánu přijmout v letošním roce celkem cca 200 nových zaměstnanců. Dosud se nám jich povedlo získat přes 150, do konce roku bychom rádi přijali ještě zhruba 50 nováčků. Samozřejmě se snažíme v co nejvyšší míře si prostřednictvím férového ohodnocení a řady finančních i nefinančních benefitů udržet stávající zaměstnance. ce), Veolia Energie ČR (teplárny), TAMEH Czech a hutě Moravia Steel a Liberty Ostrava. Podíl exportu je poměrně nízký, OKD prioritně zajišťuje potřeby tuzemských zákazníků. OKD hospodaří se ziskem, rok 2022 uzavřela společnost s čistým ziskem ve výši 5,1 miliardy korun, což je nejvíce od roku 2011. 1,8 miliardy korun ze zisku bude vyplaceno státu formou dividendy. I letošní rok ukončíme dle předpokladů se ziskem. Pracujeme na tom, abychom měli dostatek finančních prostředků na dohodnutý sociální program i na technickou likvidaci dolu ČSM po ukončení těžby. Od státu nebudeme potřebovat ani korunu.

v propadech vznikly mokřady a jezera, v nichž žijí chráněné živočišné i rostlinné druhy vytlačené z území osídlených člověkem. Na odvalech se nacházejí stanoviště teplomilných a suchomilných rostlin. Přechodná útočiště zde nacházejí také táhnoucí ptáci. Mimo jiné také citlivým rekultivacím po ukončení těžební činnosti Ostravsko a Karvinsko vděčí za to, že patří k těm oblastem České republiky, které se mohou chlubit vysokým zastoupením chráněných a vzácných druhů rostlin i živočichů. K bezesporu nejzajímavějším rekultivačním projektům OKD patřila lokalita Darkovského moře. Jde o vůbec největší rekultivační projekt na celé Moravě a v měřítku celé České republiky jej překonaly prakticky jen rekultivace povrchových dolů v severních Čechách. Lokalita má rozlohu téměř 150 hektarů a jen technická rekultivace zde probíhala dlouhých 13 let. Dalších 5 let dále trvala rekultivace biologická, která zahrnovala především výsadbu stromů a zatravnění. Další, velmi zdařilou ukázkou rekultivace industriální krajiny po těžbě uhlí je golfový areál Lipiny. Oblast Lipin byla na základě dohody mezi OKD a městem Karviná upravena tak, aby území mohlo být využito jako golfové hřiště. Hřiště bylo zprovozněno v roce 2012 a slouží zejména Jaká je predikce dalšího vývoje společnosti, zejména z hlediska těžby? V souladu s naším střednědobým plánem počítáme s těžbou do konce roku 2025 s možným přesahem do roku 2026, podle toho, jak budeme dotěžovat poslední poruby. Těžbu za tento horizont si dovedu představit jen těžko. Už kvůli tomu, že bychom po roce 2025 neměli dostatek lidí, kteří by těžbu zajistili. S koncem dobývání uhlí ale značka OKD nezanikne, jen samotná technická likvidace dolu bude probíhat téměř 3 roky. Máme stovky pozemků určených k zástavbě, pozemky určené k průmyslovému podnikání i veřejné objekty. Pokud nám to legislativa dovolí, jsme ochotni část pozemků prodat developerům, do dalších budeme buď ve spolupráci s municipalitami nebo sami investovat, abychom je zatraktivnili, případně na nich vyráběli například zelenou energii. Jeden z projektů bude třeba EDEN Silesia, vědecký park pod Slezskou univerzitou. Do jaké míry řešíte otázku životního prostředí? Můžete uvést konkrétní příklady? Společnost OKD věnuje každoročně nemalé finanční prostředky na sanaci a rekultivaci krajiny historicky ovlivněné těžbou. Důlní činnost dala na Ostravsku a Karvinsku vzniknout řadě biologicky cenných lokalit. V bezodtokých kotlinách pro obyvatele Karvinska. Docházejí sem například děti ze škol v Karviné a okolí, které mají golf dokonce jako součást tělocviku, a pod záštitou a s přispěním Nadace OKD zde probíhají také příměstské tábory. Děkujeme za rozhovor 19 Závěrem bychom vedení společnosti OKD rádi poděkovali za možnost nahlédnout blíže do aktivit jediného producenta černého uhlí v České republice a celkově sektoru, kde nezbývá, než i navzdory mimořádné produktivitě a četným, nákladným aktivitám ve snaze zodpovědně kompenzovat dopady těžby na životní prostředí, vymyslet a nasměrovat další činnost postupem času i jiným směrem. Proto celé firmě přejeme mnoho zdaru ve zlomovém období plném nejistoty, kdy je, jak ostatně vyplývá z rozhovoru s jejím generálním ředitelem, takřka nemožné tvořit dlouhodobé plány. Naštěstí vše nasvědčuje tomu, že pan Sikora má spolu se svými zaměstnanci situaci plně pod kontrolou a v budoucnosti vidí místo překážek nové příležitosti, což je jistě inspirativní pro nás všechny.

RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=