statek vody z vodotečí, které územím před těžební činností protékaly. Je tedy možné ponechat vznik budoucího jezera přirozenému vývoji bez nároků na externí povrchovou vodu z vodních toků. V takovém případě by dopad na odtokové poměry byl spojen pouze s ukončením vypouštění čerpaných vod z lomu o průměrné velikosti 0.05 m3/s. Těžební jáma se nachází v blízkosti stávajícího vodního díla Nechranice, které se řadí svojí velikostí zásobního objemu k těm největším v rámci ČR a plní jak zásobní, tak protipovodňovou funkci. Je zde prověřována možnost propojení tohoto vodního díla se zbytkovou jámou lomu, kdy dojde téměř ke zdvojnásobení zásobního a retenčního objemu vodního díla. Tímto propojením by došlo k nárůstu vodní plochy (o 10 km2) spojeným se ztrátou vody z vodní hladiny (0.12 m3/s). Vzhledem k vodnosti řeky Ohře (Qa = 31 m3/s) a funkci, kterou by toto propojení zabezpečilo je tato ztráta zcela zanedbatelná. Zvýšením zásobního prostoru vodního díla dojde k možnosti nadlepšování vodního toku Ohře v suchých obdobích v řádu jednotek m3/s v závislosti na kótě propojení. (zvětšení zásobního prostoru o 54 mil. m3 přinese nadlepšení o velikosti 2.4 m3/s). Maximální, teoretický potenciál navýšení zásobního prostoru je až trojnásobný (155 mil. m3). Závěr Navrhovaná koncepce hydrických rekultivací přináší oproti původní koncepci výrazně šetrnější a menší dopad na odpokládat výrazně níž, než jsou navrženy ve stávající koncepci a v závislosti na vývoji klimatických podmínek budou dotovány pouze přítoky z vlastního povodí, srážkami na hladinu a hydrogeologickými přítoky. Dopad na odtokové poměry v povodí tak bude spojen pouze s ukončením vypouštění čerpaných vod z těchto dvou velkolomů o průměrné velikosti 0.14 m3/s. Stávající koncepce hydrické rekultivace lomu Bílina počítá s průtočným jezerem, které díky své rozloze (11 km2) snižuje pro posuzovaný klimatický scénář 2100 vodnost vodních toků o 4% (nerovnoměrně v průběhu roku, v letních měsících více). Je zde tedy řešena možnost vytvoření jezera s nižší hladinou a ponechání samovolnému vývoji bez potřeby externí dotace vody z vodních toků. V současnosti je posuzováno, jaký konečný tvar lomu musí být, aby z pohledu stability svahů zbytkové jámy mohla být tato koncepce umožněna. Pokud se takové řešení nenalezne a bude nutné přistoupit k zatopení na vyšší hladinu, případně až na úroveň průtočného jezera, je navrženo na jezeře alokovat zásobní prostor o celkové velikosti 22 mil. m3 s regulací hladiny do 2 m výšky, který může přerozdělit průtoky na odtoku z jezera v průběhu roku a v suchých měsících nadlepšovat odtok z jezera. Dopad na odtokové poměry v případě neprůtočného jezera bude spojen pouze s ukončením vypouštění čerpaných vod z lomu o průměrné velikosti 0.18 m3/s. V případě průtočného jezera klesne vodnost o dalších 0.11 m3/s. Pro lokalitu budoucího jezera Libouš je prověřeno, že pro průtočné jezero není do88 tokové poměry v povodí dolního Labe. Místo původního zatížení vodního systému v celkovém dlouhodobém průměru 0.7 m3/s uvažuje s jezery nezávislými na zdroji vody mimo jejich vlastní povodí. Tímto přístupem dochází ke ztrátě vody pouze na rozloze vlastních povodí zbytkových jam, které pro současné podmínky tvoří průměrných 0.4 m3/s (voda z vlastního povodí a hydrogeologické přítoky). V případě propojení zbytkové jámy Libouš s vodním dílem Nechranice dojde k celkové průměrné ztrátě vody povýšené o ztrátu z vodní hladiny z jezera Libouš o velikosti 0.5 m3/s. Propojením ale dojde k výraznému nadlepšovaní vodního toku v suchých období v řádu jednotek m3/s. Tento vodohospodářský efekt plně vykompenzuje dopad hydrických rekultivací na odtokové poměry v povodí Labe, který nebude spojen pouze s budoucí hydrickou rekultivací čtyř lomů v mostecké pánvi, ale i s již realizovanými či v budoucnu plánovanými rekultivacemi v celém povodí dolního Labe s možným pozitivním dopadem za hranice České republiky. Spoluautoři: Ing. Jan Svejkovský Povodí Ohře, státní podnik Ing Tomáš Beránek DIAMO, státní podnik, odštěpný závod PKÚ Ing Jan Leníček Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. PROJEKT lom/budoucí jezero plocha povodí plocha jezer dle stávající koncepce ztráta vody z hladiny jezer vypouštění čerpaných vod z lomů km2 km2 mil.m3/rok m3/s ČSA 20.5 6.5 2.8 0.088 Vršany 30.4 2.5 1.2 0.055 Bílina 30.3 11 4.8 0.177 Libouš (DNT Nástup) 33.6 10.4 5.2 0.053 Celkem 115 30 14.1 0.370 Tab. 2: Sledované veličiny pro jednotlivé lomy
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=