v letních měsících, kdy je výpar z vodní hladiny nejvyšší, bude požadavek na externí zdroj vody pro jezera vyšší (pro měsíce červen, červenec a srpen až dvojnásobek ročního průměru). V současné době jsou přítoky z povodí vlastních lomů (celkem 115 km2) a čerpané podzemní vody vypouštěny do přilehlých vodotečí. V celkové sumě za všechny čtyři velkolomy se jedná o průměrnou hodnotu 0.4 m3/s, které po ukončení těžební činnosti přestanou nadlepšovat průtok ve vodních tocích. Tyto vody se v budoucnu do velké míry stanou součástí vodního režimu vlastních jezer. Z výše uvedených závěrů vodohospodářských studií lze konstatovat, že konec těžby hnědého uhlí bude spojen s ovlivněním odtokových poměrů v povodí vodních toků a v případě zachování stávající platné koncepce dojde ke snížení průtoků v tocích v průměru o 0.7 m3/s. Z pohledu páteřního vodního toku Bílina, která má v modelovém řešení pro klima 2100 v uzávěrovém profihladiny v jezerech přirozenému vývoji. Současně vedle vodohospodářských kritérií byly prověřovány možnosti využití nově rekultivovaných ploch ve prospěch ochrany přírody a krajiny a možnosti energetického využití posuzovaných lokalit. Výsledkem byly multikriteriální analýzy pro jednotlivé lokality lomů, které doporučují směr, kterým by se rekultivace území měla ubírat. Pro lokality lomů ČSA a Vršany byla nalezena synergie mezi vodohospodářským, přírodo ochranářským a energetickým využití, která umožňuje vznik jezer přirozeným způsobem bez definování koncové výšky hladiny. Tato koncepce zároveň umožní uvažovanou realizaci energetických záměrů v podobě umístění pozemní i plovoucí fotovoltaiky nebo vybudování přečerpávací vodní elektrárny na lokalitě ČSA. Tato vodohospodářská koncepce nebude spojena s potřebou zajištění externí vody (mimo povodí jezer) pro udržování konkrétní vodní hladiny. Přirozeně udržitelné hladiny na budoucích jezerech lze před- 87 lu pod oblastí velkolomu (pod soutokem s Bouřlivcem) dlouhodobý průměrný průtok 3,1 m3/s se jedná o nezanedbatelné ovlivnění vodního režimu. Z pohledu dopadu na řeku Labe je již ovlivnění významně nižší. Navrhovaná koncepce ukončené hydrické rekultivací Cílem prací zadaných vládou ČR bylo navrhnout nejvhodnější (optimální) způsob rekultivace území. Z pohledu vodního hospodářství byl hledán způsob, který bude mít co nejmenší negativní dopad na stávající odtokové poměry (v uvažovaném horizontu klimatické změny 2100) a zároveň může přinést benefity v podobě hospodaření s vodou. Bylo prověřováno vytvoření propojené vodohospodářské soustavy v podobě průtočných jezer napojených na vodní toky, možnosti vytvoření zásobních prostor na budoucích jezerech, propojení se stávajícími vodními díly, či ponechání Obr. 2: Situace s vyznačenými lomy
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=