Klimatická změna – výrazný determinant způsobu rekultivace povrchových lomů Vláda České republiky se celkové koncepci transformace regionu Ústeckého kraje, zasaženého těžbou hnědého uhlí, věnuji již řadu let. Svým usnesením č. 421 ze dne 17. června 2019 uložila zpracovat a vládě v termínu do 30. června 2021 předložit návrh technicky nejefektivnějšího způsobu budoucího provozování a správy zatápěných zbytkových jam v Ústeckém kraji. Vzhledem k rozsahu zadaných úkolů a potřebě delšího časového období pro řádné naplnění tohoto úkolu následovalo nové usnesení č. 344 ze dne 6. dubna 2021, které uložilo jednotlivým resortům dopracovat potřebné úkoly pro předložení koncepcí pro všechny čtyři lokality velkolomů na vládu České Republiky do 30. dubna 2023. Byla vytvořena pracovní skupina, která za účasti zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí naplnila úkoly zadané vládou České republiky. a o +3.1 °C pro rok 2100 oproti zrekonstruované řadě teplot za období 1900-2018. Tento nárůst teploty má za následek snížení velikosti odtoku z povodí o 12% (2050) a 29% (2100) a nárůst výparu z vodní hladiny. Právě výpar z vodní hladiny hraje klíčovou roli v bilanci budoucích jezer na území stávajících lomů. Vzhledem k vyššímu výparu z vodní hladiny, než jsou srážkové úhrny v oblasti lomů, jedná se o zcela zásadní bilanční veličinu. Rozdíl srážek a výparu na/z vodní hladiny je pro časové období 1900-2018 dopočítán ve výši 24 cm/ rok, zatímco pro horizonty 2050 již 32 cm/ rok a pro horizont 2100 činí 47cm/rok, tedy téměř dvojnásobný oproti období 19002018. Pro koncepční návrhy ukončených hydrických rekultivací byl odsouhlasen jako směrodatný klimatický scénář 2100. Klimatická změna Koncepce rekultivace území postiženého povrchovými hnědouhelnými velkolomy ČSA, Vršany, Bílina a Libouš (Nástup Tušimice) je úzce spojena s vodohospodářskými možnostmi daného regionu. Pro potřeby bilančních výpočtů (definování možných zdrojů a potřeby vody) pro hydrické rekultivace byl pracovní skupinou přijat datový set předložený státním podnikem Povodím Ohře v podobě vstupních hydrologických veličin (časová řada srážek, teplot, specifického odtoku z povodí a infiltrace vody na hladinu podzemní vody) a ovlivnění těchto veličin scénářem vývoje klimatu pro horizonty 2050 a 2100. Zatímco srážky jsou uvažovány bez klimatické změny, nárůst teploty je uvažován o +1.2 °C pro rok 2050 86 Stávající koncepce ukončené hydrické rekultivace Stávající koncepce rekultivace povrchových velkolomů počítá s vytvořením jezer s předem definovanou hladinou (dvě průtočná jezera a dvě neprůtočná) o celkové vodní ploše 30 km2. Pro takto velikou, nově vzniklou vodní plochu činí ztráta vody z vodní hladiny, za výše uvedených předpokladů, celkem 14 mil. m3/rok, což je v průměru 0.45 m3/s. Tuto ztrátu částečně dorovnávají přítoky z vlastního povodí a kladná hydrogeologická bilance (přítok podzemní vody do jezera). I přes to je nutná externí dotace vody pro udržení definovaných hladin o velikosti 0.3 m3/s. Je nutné si uvědomit, že se jedná o průměr, a tedy PROJEKT časového období pro řádné naplnění tohoto úkolu následovalo nové usnesení č. 344 ze dne 6. dubna 2021, které uložilo jednotlivým resortům dopracovat potřebné úkoly pro předložení koncepcí pro všechny čtyři lokality velkolomů na vládu České Republiky do 30. dubna 2023. Byla vytvořena pracovní skupina, která za účasti zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí naplnila úkoly zadané vládou České republiky. Klimatická změna Koncepce rekultivace území postiženého povrchovými hnědouhelnými velkolomy ČSA, Vršany, Bílina a Libouš (Nástup Tušimice) je úzce spojena svodohospodářskými možnostmi daného regionu. Pro potřeby bilančních výpočtů (definování možných zdrojů a potřeby vody) pro hydrické rekultivace byl pracovní skupinou přijat datový set předložený státním podnikem Povodím Ohře vpodobě vstupních hydrologických veličin (časová řada srážek, teplot, specifického odtoku z povodí a infiltrace vody na hladinu podzemní vody) a ovlivnění těchto veličin scénářem vývoje klimatu pro horizonty 2050 a 2100. Zatímco srážky jsou uvažovány bez klimatické změny, nárůst teploty je uvažován o +1.2 °C pro rok 2050 a o +3.1 °C pro rok 2100 oproti zrekonstruované řadě teplot za období 1900-2018. Tento nárůst teploty má za následek snížení velikosti odtoku z povodí o 12% (2050) a 29% (2100) a nárůst výparu zvodní hladiny. Právě výpar zvodní hladiny hraje klíčovou roli vbilanci budoucích jezer na území stávajících lomů. Vzhledem k vyššímu výparu z vodní hladiny, než jsou srážkové úhrny voblasti lomů, jedná se o zcela zásadní bilanční veličinu. Rozdíl srážek a výparu na/z vodní hladiny je pro časové období 1900-2018 dopočítán ve výši 24 cm/rok, zatímco pro horizonty 2050 již 32 cm/rok a pro horizont 2100 činí 47cm/rok, tedy téměř dvojnásobný oproti období 1900-2018. Pro koncepční návrhy ukončených hydrických rekultivací byl odsouhlasen jako směrodatný klimatický scénář 2100. Obr. 1: Vývoj růstu teploty na zrekonstruované řadě teplot v profilu Trmice Stávající koncepce ukončené hydrické rekultivace Stávající koncepce rekultivace povrchových velkolomů počítá svytvořením jezer spředem definovanou hladinou (dvě průtočná jezera a dvě neprůtočná) o celkové vodní ploše 30 km2. Pro takto velikou, nově vzniklou vodní plochu činí ztráta vody zvodní hladiny, za výše uvedených předpokladů, celkem 14 mil. m3/rok, což je v průměru 0.45 m3/s. Tuto ztrátu částečně dorovnávají přítoky zvlastního povodí a kladná hydrogeologická bilance (přítok podzemní vody do jezera). I přes to je nutná externí dotace vody pro udržení definovaných hladin o velikosti 0.3 m3/s. Je nutné si uvědomit, že se jedná o průměr, a tedy vletních měsících, kdy je výpar z vodní hladiny nejvyšší, bude požadavek na externí zdroj vody pro jezera vyšší (pro měsíce červen, červenec a srpen až dvojnásobek ročního průměru). Vsoučasné době jsou přítoky zpovodí vlastních lomů (celkem 115 km2) a čerpané podzemní vody vypouštěny do přilehlých vodotečí. Vcelkové sumě za všechny čtyři velkolomy se jedná o průměrnou Obr. 1: Vývoj růstu teploty na zrekonstruované řadě teplot v profilu Trmice
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=