čovací práce tak ve skutečnosti probíhaly až do konce prvního čtvrtletí 1934. Proto Povodí Moravy, které je správcem vodního díla Vranov, považuje jako termín dokončení rok 1934. Na kótu 345,0 m n. m. pak byla přehrada naplněna 29. března 1935, plný stav (tedy 349,00 m n.m.) byl dosažen v dubnu 1935. Význam vodní nádrže Vranov Vodní nádrž Vranov se vstala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Podstatnou roli však mají její vodohospodářské funkce. Vodní nádrž Vranov patří k hlavním vodním dílům ve správě Povodí Moravy. Jeho hlavním účelem je zajišťování pitné vody pro část Vysočiny a je zdrojem vody i pro níže ležící vodárenskou nádrž Znojmo. Současně s tím tato víceúčelová nádrž plní funkci protipovodňovou, rekreační i energetickou. Stále většího významu v posledních letech nabývá nadlepšování průtoků pod nádrží, zejména s ohledem na níže ležící Národní park Podyjí. Bez zásob vody z Vranova by nebylo možno zásobovat obyvatelstvo pitnou vodou a zajistit příznivé podmínky v povodí pod nádrží. Vodní nádrž Vranov zásobí vodou úpravnu vody ve Štítarech, vodárenské odběry ve Znojmě i odběry vody pro závlahy. Její význam je také přeshraniční, neboť vodou zásobuje i sousední Rakousko. Významná je protipovodňová funkce. Těmi nejvýznamnějšími novodobými povodněmi byly zejména povodně v roce 2002 a povodně na jaře a v létě 2006. U všech tří dokázala vodní nádrž snížit průtok v Dyji a dát dostatek času na evakuaci. Význam nádrže za povodní V srpnu 2002 vodní dílo Vranov dokázalo transformovat dvě po sobě jdoucí 7 povodňové vlny z hodnoty kulminačního přítoku 425 m3/s na maximální odtok 364 m3/s. Hladina tak dosáhla až historicky nejvyšší úrovně v nádrži, a to 39 cm pod max. hladinu. Maximální výška nad pevnou přepadovou hranou bezpečnostního přelivu byla 1 metr. Tento mimořádný zatěžovací stav nebyl v dosavadní historii tohoto vodního díla zaznamenán. Pro povodňovou ochranu na řece Dyji pod VD Vranov bylo významné snížení průtoku v kulminaci o cca 60 m 3/s, zmenšení objemu 2. povodňové vlny zadržením 16,6 mil. m2 vody v nádrži a udržení neškodného průtoku v Dyji 240 m2/s až do 14. 8.–takto získaný časový posun významně ovlivnil přípravu protipovodňových opatření na Dyji, včetně evakuací. Na jaře 2006 transformovalo VD Vranov povodeň s kulminací 482 m3/s (což je více jak pětisetletá povodeň) na 305 m3/s. Podařilo se tak podstatně omezit škody v celém povodí Dyje pod VD Vranov, včetně území pod VD Nové Mlýny. Ve městě Znojmě nedošlo k žádnému výraznému zaplavení obytné zóny, v záplavě bylo cca 10 zahradních domků a bylo podmáčeno několik sklepů. Stejně tak byly zásadním způsobem ochráněny před škodami i další obce a města u Dyje, včetně Břeclavi. Historicky největší povodní (z hlediska velikosti přítoku) pak byla povodeň v červnu 2006. Kdy přítok do nádrže dosáhl až 577 m3/s (více než tisíciletá povodeň). Celkovým objemem byla tato povodeň ve srovnání s předchozími menší, byl docílen velký transformační efekt, nedošlo ani k odtoku přelivem. Tato povodeň se z hlediska max. odtoku řadí až za povodně z jara 2006 a z roku 2002. Operativně volenými manipulacemi a připraveným volným objemem v nádrži Vranov se podařilo docílit toho, že povodeň s kulminací 577 m3/s byla snížena na odtoku z VD Vranov na 230 m3/s. Objem povodňové vlny byl cca 65 – 70 mil. m3. Velkou zajímavostí je, že v roce 2006 bylo stejné území zasaženo pětisetletou a tisíciletou povodní. Hráz vodní nádrže Vranov 2
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=