Proč roste význam adaptačních opatření k omezení dopadů změny klimatu na vodní zdroje? Příspěvek přináší údaje o nezbytnosti vyhodnotit vodní bilanci na území České republiky podle scénářů vývoje změny klimatu pro situace souběhu rostoucích teplot vzduchu a následném nárůstu evapotranspirace při současném 2–5letém poklesu srážkových úhrnů o 20–30 %, ke kterým historicky docházelo. Jsou uvedena nezbytná efektivní adaptační opatření k udržení „vodního blahobytu“ dostupnými a dostatečnými vodními zdroji nejenom v současnosti, ale zejména pro budoucí generace v období po roce 2050. 16 ANALÝZY zjevné, že k navýšení +2o C dojde kolem r. 2030 a lze očekávat další nárůst. Regresní vztah zvyšování tep na obr. 1 ukazuje, že při zachování dosavadního trendu bude průměrná roční teplota Labe v Děčíně zhruba 10 o C. Tuto hodnotu jako horní odhad pro rok 20 s odhadovanou chybou +- 0,3o C uvedl v rozhovoru pro VTEI 5/2023 Radim Tola expert Světové meteorologické organizace. Obr. 1 Průběh a extrapolace průměrných teplot na povodí Labe po Děčín Z této situace vyplývá, že na udržení nárůstu teploty vzduchu pod + 2o C nelze desetiletích spoléhat, a proto vodohospodáři a rovněž hospodářské strategie evrops musí přijmout tzv. adaptační opatření jako doprovodná k mitigačním snahám o sní y = 0,0488x + 7,0563 0 2 4 6 8 10 12 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 Teplota oC Rok Obr. 1: Průběh a extrapolace průměrných teplot na povodí Labe po Děčín Od devadesátých let minulého století probíhá intenzivní výzkum klimatu, jehož výkyvy a trend postupně potvrzují, že dochází ke změně, která se projevuje nejmarkantněji růstem teploty vzduchu a nerovnoměrností globálního rozdělení srážek. Z analýzy možných příčin vyplynulo, že hlavním důvodem jsou emise tzv. „skleníkových plynů“ (rozhodující jsou oxid uhličitý a metan) v důsledku lidské (antropogenní) činnosti na celé zeměkouli. Růst teploty vzduchu nejvíce ovlivňuje vodní poměry a vývoj i složení vegetace, což vede k zásadním změnám přírodních ekosystémů. Nárůst teploty vzduchu vede ke zvyšování evaporace z vodních ploch při současném nárůstu evapotranspirace, což samozřejmě mění a zhoršuje situaci našich omezených vodních zdrojů, kterými při přepočtu na 1 obyvatele patříme k posledním 4 státům Evropy. Z tohoto důvodu jsou údaje o situaci našich vodních zdrojů z málo vodného období let 2014–2020 analyzovány s cílem posoudit jejich další očekávaný vývoj podle scénářů vývoje změny klimatu. Cílem je navrhnout opatření v rámci adaptačních plánů a strategií, aby byl dosavadní vodní blahobyt, vytvořený předchozími generacemi vodohospodářů, zachován a dosažitelný i pro budoucí generace našich potomků. Východiska Záměry a plány na omezení příčin změny klimatu (mitigaci) v Evropě předpokládají, že se produkci skleníkových plynů podaří omezit natolik, aby globální teploty vzduchu v roce 2050 nepřekročily nárůst o 1,5–2 oC. To ovšem představuje dosažení poklesu produkce skleníkových plynů v roce 2033 na polovinu množství produkovaného na začátku průmyslové revoluce (období 1850–1900), a v roce 2050 dosáhnout tehdejší úrovně emisí, tzv. „uhlíkové neutrality“. Problémem však je, že i kdyby evropské státy dosáhly uvedeného snížení emisí, v celosvětovém měřítku se projeví snížením přibližně do 10 %. Údajně se dalších 195 signatářů Pařížské dohody o změně klimatu také snaží, nicméně tempo omezování emisí je příliš pomalé. Navíc řada mimoevropských zemí emise významně nesnižuje, a mnohé státy dokonce emise zvyšují. Recentně publikovaná zpráva ČTK (19. 6. 2023) přinesla informaci Světové meteorologické organizace (WMO), že teplota vzduchu v Evropě vzrůstá rychleji, než se uvádí v předpovědích globálních scénářů. Podle uvedené zprávy navýšení teploty o + 2,3 oC nastalo již v r. 2022. Tím se samozřejmě, cíl pro r. 2050 stává problematický a spíše nedosažitelný. Ostatně i z průběhu dřívějších scénářů vývoje emisí a teploty vzduchu je zjevné, že k navýšení nad +2 oC dojde kolem r. 2030 a lze očekávat další nárůst. Regresní vztah zvyšování teploty v čase na obr. 1 ukazuje, že při zachování dosavadního trendu bude průměrná roční teplota na povodí Labe v Děčíně zhruba 10 oC. Tuto hodnotu jako horní odhad pro rok 2050 v ČR s odhadovanou chybou +- 0,3 oC uvedl v rozhovoru pro VTEI 5/2023 Radim Tolasz, Ph.D., expert Světové meteorologické organizace.
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=