nárůst vyšší. Takové koncentraci obyvatel odpovídá význam Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na Císařské ostrově pro významný vodní tok Vltava. Ale zároveň znečištění přinášené odpadními vodami, v současné době v objemu více než 100 mil. m3 za rok, v sobě skrývá značný energetický potenciál. ÚČOV prochází zhruba od roku 2015 rozsáhlou modernizací a rekonstrukcí. Hlavními částmi souboru staveb jsou: • Nová vodní linka (NVL) dokončená v roce 2018 jako nová stavba schopná po uvedení do provozu převzít min. 50 % objemu přiváděných odpadních vod a zajistit jejich vyčištění na parametry stanovené národní a evropskou legislativou. • Stávající vodní linka (SVL) připravená v současné k modernizaci a rekonstrukci. Stavba bude zahájena v prvním pololetí 2025 a dokončena v roce 2028. Po uvedení do provozu převezme druhou polovinu objemu přiváděných odpadních vod a bude produkovat zdrojů z odpadní vody (dnes již široce používané označení Water Resource Recovery Facilities, WRRF), s důrazem na využití obnovitelných zdrojů energie (elektrická energie, teplo) a živin (N a P), na energetickou soběstačnost, optimální využití zdrojů obnovitelné energie a optimalizaci hospodaření s energiemi vůbec, v neposlední řadě podmíněnou účinným energetickým managmentem. Čistírny odpadních vod by v budoucnu mohly a měly být klasifikovány jako Zařízení na obnovu zdrojů z odpadních vod (ZOZOV – analogie ZEVO). Ústřední čistírna odpadních vod a její specifika ÚČOV v současné době zpracovává odpadní vody od necelých 1,4 mil. obyvatel hlavního města Prahy, což představuje cca 14 % odpadních vod čištěných v ČR. V budoucnu velice pravděpodobně počet obyvatel hlavního města poroste. Prognóza předpokládá k roku 2050 minimálně 1,6 mil. obyvatel, přičemž není vyloučen ani 114 vyčištěnou odpadní vodu s kvalitou stejnou jako na NVL. • Kalové a energetické hospodářství (KEH) společné pro obě vodní linky. V současné době probíhá projektová a inženýrská příprava s plánovaným zahájením modernizace a rekonstrukce po uvedení SVL do provozu, tedy podle současných předpokladů v roce 2029. Realizace bude probíhat pravděpodobně do roku 2034. Poměrně dlouhá doba výstavby je uvažována z toho důvodu, že kalové hospodářství nelze odstavit a v daných podmínkách musí přestavba probíhat za plného provozu. Pro energetickou bilanci a hospodaření s energiemi na ÚČOV má KEH rozhodující význam. Ke zhodnocení současného stavu KEH a návrhu cílového řešení orientované na budoucí maximální využití energetického potenciálu celého komplexu ÚČOV z pohledu vlastní produkce energií z vlastních, obnovitelných zdrojů bylo třeba s těmito zdroji pracovat ve dvou skupinách: • V první skupině je to energetický potenciál obsažený v přineseném a separovaném organickém znečištění, případně v externě dovážených vhodných organických substrátech. • Ve druhé skupině jsou to potom ostatní zdroje – hydraulický a tepelný potenciál vyčištěných odpadních vod na odtoku, fotovoltaika, energetická optimalizace strojů a zařízení, rekuperace tepla z provozovaných strojů a zařízení a v neposlední řadě i řízení procesů. TECHNOLOGIE Obr. 5 Celková energetická bilance zdrojů ÚČOV ve výhledu Kogenerační jednotky 45 217 MWh/rok el.energie Směsný surový kal + BRO 270 107 MWh/rok Bioplyn 129 373 MWh/rok Stabilizovaný odvodněný kal 94 440 MWh/rok Fotovoltaika 6 114 MWh/rok Vodní energie (MVE) 6 017 MWh/rok Nízkopotenciální teplo z odpadních vod Biometan 45 217 MWh/rok Přímá spotřeba a úložiště Vodíkové hospodářství Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově Energocentrum nízkopotenciálního tepla produkce tepla 461 111 MWh/rok vlastní spotřeba el. energie 153 704 variantní využití variantní využití Spotřeba EE *) 62 123 MWWh/rok Produkce EE 57 378 MWh/rok soběstačnost v EE 92 % Teplo při využití KGJ plná soběstačnost Plná energetická soběstačnost (s rezervou) je reálná Celková energetická bilance zdrojů ÚČOV ve výhledu Ing. Jiří Rosický, Pražská vodohospodářská společnost a.s. Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA, Strabag Water s.r.o. Dočtěte článek až do konce
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=