ČOVSPOL, a.s. | Magnetová 12, 831 04 Bratislava tel.: +421 918 881 238 | e-mail: covspol@veolia.com Profesionálne riešenia vodného hospodárstva a neutralizácie pachových látok. www.covspol.sk Neutralizácia pachových látok Technologické riešenia pre úpravu vôd Čistenie priemyselných odpadových vôd
STAVEBNISERVER.com/MAGAZÍN Ročník 13 - číslo 02/2024 Vydavatelství SebiCom s.r.o. Sídlo: Podvesná IV/1376, Zlín 76001 Kancelář: Sokolská 5369, Zlín 76001 IČ: 27862691 OR: Krajský soud v Brně oddíl C, vložka 65013 E-mail: info@stavebniserver.com Internet: www.stavebniserver.com Témata Číslo 01/2024 DOPRAVA Číslo 02/2024 VODÁRENSTVÍ Číslo 03/2024 STAVBY Číslo 04/2024 STAVEBNÍ STROJE Ředitel redakce Ondřej Štěpán tel.: (+420) 602 608 444 e-mail: stepan@stavebniserver.com Redaktor Ing. Lucie Zrnová Redaktor Michaela Dočkalová Projektová manažerka Ing. Marie Čevorová Asistentka Petra Štěpánová e-mail: info@stavebniserver.com Grafické oddělení, sociální sítě, e-mailing Stanislav Jakubík e-mail: jakubik@stavebniserver.com Grafické zpracování a tisk magazínu Graphic factory s.r.o. www.graphicfactory.cz Redakční rada PhDr. Alois Surynek, Ph.D., Ing. Filip Bušina, Ph.D., MBA, JUDr. Daniel Telecký, Ph.D., Ing. Martin Šikýř, Ph.D., Doc. Ing. Otakar Němec, CSc. All rights reserved, všechna práva vyhrazena SebiCom s.r.o. Magazín je zařazen do programu celoživotního vzdělávání České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Odběratelé a členové ČKAIT získají 1 kredit, taktéž autoři článků, členové ČKAIT, získají 1 kredit. Registrační číslo MK ČR E 20742 Mezinárodní standardní číslo ISSN 1805-3998 (Print) ISSN 1804-7327 (Online) Odborné posouzení Obsah Magazínu STAVEBNISERVER.com je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu magazínu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů a zpráv. Předplatné a distribuci zajišťuje redakce Cena 150 Kč / 7 € bez poštovného a balného Odkaz a QR kód pro celoroční předplatné https://www.stavebniserver.com/ predplatne-magazinu/ Titulní strana foto: Čermák a Hrachovec a.s. Vážení čtenáři, vodovody a kanalizace, stejně jako jiné obory, podléhají aktuálním světovým trendům. A je to dobře, protože každý nový trend, který se ve větší či menší míře projevuje také v Česku, přispívá k lepšímu životnímu prostředí a zelenější planetě. Výzvy, kterým aktuálně české vodní hospodářství čelí, jsou například stále se prodlužující délky stavebního řízení v ČR a jeho dopady na rozvoj vodohospodářské infrastruktury, problematika pesticidních látek ve vodách, recyklace odpadních vod, snížení spotřeby vody ve všech oblastech průmyslu, ale také investice do ochrany před následky sucha pro území ČR. Často se mluví i o nejnovějších technologiích pro zpracování surové vody a také o digitalizaci a umělé inteligenci, kterou je možné při úpravě vody efektivně využít. Edice, kterou aktuálně držíte ve svých rukou, se zaměřuje právě na vodárenství, kanalizace, vodní díla a nejdůležitější výzvy, nejnovější technologie a poznatky, které se vody a vodárenství jako takového týkají. Nezapomínáme ani na historii a zajímavá fakta. Proto se například na následujících stránkách dočtete o Vranovské přehradě, která letos slaví 90 let. Za velmi zajímavý považujeme i článek o vodohospodářské soustavě povodí Odry a její postupné adaptaci na nevyhnutelné klimatické změny. Věnujeme se i kalovému a energetickému hospodářství čistírny odpadních vod na pražském Císařském ostrově. Nabízíme vám toho ale mnohem víc. Věříme, že pro vás letošní edice Vodárenství bude velkým informačním přínosem a že se u čtení následujících stran dozvíte mnoho zajímavého a inspirativního. Bez vody by život na této planetě neexistoval. Voda je naším nejdůležitějším zdrojem, a proto je nutné o něj pečovat, šetřit jím a zároveň myslet ekologicky i ekonomicky nejen při využívání vody, ale při všech činnostech, které se třeba byť jen letmo vody dotýkají. Ondřej Štěpán ředitel redakce Inzerce 3
24 62 32 38 112 18 50 12 46 Chytrá vodárenská infrastruktura VDT Technology představuje novou aplikaci New Plant, digitální dvojče čistírny odpadních vod Armatury, které pronikly do celého světa Čistá voda jako poslání. Recyklace a filtrace vody nejen v průmyslových odvětvích Kalové a energetické hospodářství ÚČOV Praha na Císařském ostrově Antropogenní stopové prvky a jejich výskyt v odpadních vodách Brno, kmenová stoka E – oprava kanalizace Získávání tepla z odpadních vod. Tepelný výměník HUBER RoWin Modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod na ÚČOV v Praze Obsah Magazín Stavebniserver.com 65 Razicí štít Ludmila při výstavbě kanalizačního sběrače H v pražských Běchovicích
RED-VAL reducing valves • OFICIÁLNÍ ZASTOUPENÍ firmy BAYARD pro Českou a Slovenskou republiku • Servis regulačních ventilů • Návrhy regulačních ventilů BAYARD Hydrobloc Premium MONECA Smart hydrant Milan Urbánek tel.: +420 602 706 159 email: milan.urbanek@red-val.cz Dana Psotová tel.: +420 605 259 722 email: dana.psotova@red-val.cz RED-VAL s.r.o. www.red-val.cz Více informací www.elanor.cz S námi budete mít jistotu, že je vše spočítáno a vyřešeno správně. na které se můžete spolehnout. Outsourcing a HR systémy, Inzerce
Vranovská přehrada slaví devadesátku Zdroj: Povodí Moravy, s.p. V letošním roce uplyne 90 let od chvíle, kdy bylo do provozu uvedeno vodní dílo Vranov. Vranovská přehrada se využívá k zásobování obyvatelstva vodou, protipovodňové ochraně, nadlepšování průtoků v období sucha, výrobě elektrické energie, rekreaci i rybolovu. S výstavbou přehrady se začalo v roce 1930 a celkové náklady se vyšplhaly na 130 milionů korun. Celkový objem betonu použitý ke stavbě masivní gravitační přehrady činil 233 000 m3. Vodní dílo Vranov je prvkem kritické infrastruktury státu, je důležitou součástí Dyjsko-svratecké vodohospodářské soustavy a patří k nejvýznamnějším vodním dílům v České republice. Do provozu bylo vodní dílo uvedeno v dubnu 1934. kromě Povodí Moravy zapojí například Eon, Vranovská pláž, hrad Bítov, zámek Vranov nad Dyjí, Vodárenská akciová společnost, Vranov nad Dyjí a řada dalších. Program bude pestrý a bude obsahovat kulturní, hudební i sportovní akce, prohlídky i soutěže. Konkrétně PM připravuje prohlídky spodní strojovny, které budou probíhat v návaznosti na prohlídky malé vodní elektrárny společnosti Eon. Bližší informace budou zveřejněny v brzké době na www.vranovskaprehrada90.cz. 6 Rok 1933 nebo 1934? Některé zdroje uvádějí jako termín dokončení stavby rok 1933. Ve skutečnosti v tomto roce byly dokončeny práce na betonáži hráze vodní nádrže. Následovaly však ještě práce na tabulových uzávěrech spodních výpustí a na koruně hráze. V roce 1934 byly ještě dokončovány některé montážní a instalační práce na elektrárenských rourách. Osazení technologiemi a další dokonSTAVBA 90 let Vodní nádrže Vranov Oslavy 90. výročí od uvedení do provozu V rámci oslav výročí proběhne na vranovské přehradě a v jejím blízkém okolí řada akcí, které probíhají pod organizačním zastřešením Znojmo Regionu. Do akce se
čovací práce tak ve skutečnosti probíhaly až do konce prvního čtvrtletí 1934. Proto Povodí Moravy, které je správcem vodního díla Vranov, považuje jako termín dokončení rok 1934. Na kótu 345,0 m n. m. pak byla přehrada naplněna 29. března 1935, plný stav (tedy 349,00 m n.m.) byl dosažen v dubnu 1935. Význam vodní nádrže Vranov Vodní nádrž Vranov se vstala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Podstatnou roli však mají její vodohospodářské funkce. Vodní nádrž Vranov patří k hlavním vodním dílům ve správě Povodí Moravy. Jeho hlavním účelem je zajišťování pitné vody pro část Vysočiny a je zdrojem vody i pro níže ležící vodárenskou nádrž Znojmo. Současně s tím tato víceúčelová nádrž plní funkci protipovodňovou, rekreační i energetickou. Stále většího významu v posledních letech nabývá nadlepšování průtoků pod nádrží, zejména s ohledem na níže ležící Národní park Podyjí. Bez zásob vody z Vranova by nebylo možno zásobovat obyvatelstvo pitnou vodou a zajistit příznivé podmínky v povodí pod nádrží. Vodní nádrž Vranov zásobí vodou úpravnu vody ve Štítarech, vodárenské odběry ve Znojmě i odběry vody pro závlahy. Její význam je také přeshraniční, neboť vodou zásobuje i sousední Rakousko. Významná je protipovodňová funkce. Těmi nejvýznamnějšími novodobými povodněmi byly zejména povodně v roce 2002 a povodně na jaře a v létě 2006. U všech tří dokázala vodní nádrž snížit průtok v Dyji a dát dostatek času na evakuaci. Význam nádrže za povodní V srpnu 2002 vodní dílo Vranov dokázalo transformovat dvě po sobě jdoucí 7 povodňové vlny z hodnoty kulminačního přítoku 425 m3/s na maximální odtok 364 m3/s. Hladina tak dosáhla až historicky nejvyšší úrovně v nádrži, a to 39 cm pod max. hladinu. Maximální výška nad pevnou přepadovou hranou bezpečnostního přelivu byla 1 metr. Tento mimořádný zatěžovací stav nebyl v dosavadní historii tohoto vodního díla zaznamenán. Pro povodňovou ochranu na řece Dyji pod VD Vranov bylo významné snížení průtoku v kulminaci o cca 60 m 3/s, zmenšení objemu 2. povodňové vlny zadržením 16,6 mil. m2 vody v nádrži a udržení neškodného průtoku v Dyji 240 m2/s až do 14. 8.–takto získaný časový posun významně ovlivnil přípravu protipovodňových opatření na Dyji, včetně evakuací. Na jaře 2006 transformovalo VD Vranov povodeň s kulminací 482 m3/s (což je více jak pětisetletá povodeň) na 305 m3/s. Podařilo se tak podstatně omezit škody v celém povodí Dyje pod VD Vranov, včetně území pod VD Nové Mlýny. Ve městě Znojmě nedošlo k žádnému výraznému zaplavení obytné zóny, v záplavě bylo cca 10 zahradních domků a bylo podmáčeno několik sklepů. Stejně tak byly zásadním způsobem ochráněny před škodami i další obce a města u Dyje, včetně Břeclavi. Historicky největší povodní (z hlediska velikosti přítoku) pak byla povodeň v červnu 2006. Kdy přítok do nádrže dosáhl až 577 m3/s (více než tisíciletá povodeň). Celkovým objemem byla tato povodeň ve srovnání s předchozími menší, byl docílen velký transformační efekt, nedošlo ani k odtoku přelivem. Tato povodeň se z hlediska max. odtoku řadí až za povodně z jara 2006 a z roku 2002. Operativně volenými manipulacemi a připraveným volným objemem v nádrži Vranov se podařilo docílit toho, že povodeň s kulminací 577 m3/s byla snížena na odtoku z VD Vranov na 230 m3/s. Objem povodňové vlny byl cca 65 – 70 mil. m3. Velkou zajímavostí je, že v roce 2006 bylo stejné území zasaženo pětisetletou a tisíciletou povodní. Hráz vodní nádrže Vranov 2
V letech 2003–2005 byla provedena oprava poškozených povrchů betonových konstrukcí při povodni v srpnu 2002. Oprava byla rozdělena celkem do tří etap: v první etapě byl opraven rozdělovací objekt mezi vývarem spodních výpustí a odpadním kanálem vodní elektrárny, spojovací lávka a strojovna spodních výpustí. V druhé, nejrozsáhlejší etapě, byl opraven povrch vzdušného líce hráze a kaskády bezpečnostního přelivu. Třetí etapa byla zaměřena na sanaci narušeného povrchu betonu návodního líce. V letech 2016–2019 byla provedena kompletní rekonstrukce koruny hráze včetně přemostění přelivů, mostních opěr, mostních závěrů i dosavadní8 ho zábradlí na obou stranách hráze. V průběhu prací došlo k odstranění a zpětnému položení vozovky včetně izolací a osazení nového osvětlení. Náklady na rekonstrukci hráze dosáhly 58 mil. Kč. Vranovská přehrada je prvkem kritické infrastruktury státu a musí být v perfektní kondici. Podléhá proto přísnému technicko-bezpečnostnímu dohledu, který prakticky permanentně monitoruje a vyhodnocuje stav vodního díla. S ohledem na to také musí procházet pravidelnými zkouškami, opravami a modernizací. Co se týče významnějších stavebních akcí, tak v následujících letech bude Povodí Moravy připravovat rekonstrukci spodních uzávěrů. STAVBA Zkreslené a chybné informace o přehradě Po povodni v roce 2006 se rozšířila informace, že došlo k chybám při manipulacích prováděných na vodním díle Vranov. Následně zpracované odborné posudky však potvrdily, že manipulace probíhaly bezchybně a zcela v souladu s manipulačním řádem vodního díla a reagovaly na předpovědi ČHMÚ. Množství skutečných srážek však tehdy výrazně překonalo předpovědi hydrologů a vodohospodáři tak neměli potřebné informace pro zahájení manipulací s dostatečným předstihem. Povodeň na jaře 2006 patřila k extrémním a historicky největším povodním. Transformace povodňové vlny byla nezpochybnitelná a význam ochrany majetku a zdraví také. Stejně tak se v rámci těchto povodní objevují informace, že vodní nádrž "přetékala". Vodní nádrži či přehrada nepřetékala, nedošlo k žádnému selhání vodní nádrže! Voda byla odváděna čelním bezpečnostním přelivem. Jedná se o nesprávnou interpretaci fungování vodní nádrže a jejích bezpečnostních prvků. Podobná vyjádření sdělují, že vodní nádrž situaci nezvládala. Což je z podstaty věci špatně. Naopak přehrada jako protipovodňové opatření zafungovala naprosto perfektně. Uchránila území pod nádrží a dala čas na evakuaci a realizaci dalších opatření k ochraně zdraví a majetku lidí. Významné rekonstrukce a opravy K prvním významnějším opravám vodního díla došlo v letech 1951–1952, kdy byla provedena generální oprava dolních stupňů kaskády. V 80. letech minulého století následovalo zvýšení bezpečnosti hráze (snížení vztlaku pro zvýšení bezpečnosti proti usmýknutí v základové spáře). Oprava povrchu betonové hráze
VYROBENO Z PRÉMIOVÝCH MATERIÁLŮ 100x PŘESAHUJE POŽADAVKY NORMY 25 LET ZÁRUKA PREMIUM ŠOUPÁTKA @avkvodka @avkvodka www.avkvodka.cz VÍCE ZDE
Správné řešení: postupujte při výběru měřicího přístroje pro částečně zaplněné potrubí s odpadní vodou zodpovědně Foto: KROHNE CZ, spol. s r.o. Rozhovor s Michaelem Rumpfem, vedoucím Globální průmyslové divize vodního hospodářství ve společnosti Krohne Messtechnik GmbH protože někteří výrobci skutečně poskytují tyto doklady schválení pouze na vyžádání a často neúplné. Například mohou mít schválení podle ATEX, ale to platí pouze ve velmi omezeném rozsahu teplot okolí 0 až 30° C, mimo tyto teploty nesmí být průtokoměr použit v prostředí s nebezpečím výbuchu! Původ a forma zpracování certifikátů je v mnoha případech přinejmenším nedůvěryhodná a nemusí být dostatečně zajištěna provozní bezpečnost průtokoměrů. Náš TIDALFLUX jsme například nechali důkladně prověřit evropskými zkušebnami, abychom získali certifikaci podle ATEX a IECEx, a aby mohl být provozován naprosto spolehlivě a bezpečně v rámci udávaných provozních parametrů. Můžete se podrobněji věnovat technickým rozdílům? Víme, že si naši zákazníci cení nízkých provozních nákladů během doby životnosti průtokoměru. Složitá instalace, pravidelná údržba nebo periodické čištění znamenají prostoje a dodatečné provozní náklady. Pro mě je důležité, jak uživatelé přístroje vnímají v praxi, například při montáži: neznám žádného uživatele, který by chtěl instalovat přístroj v mezipřírubovém provedení do potrubí s odpadní vodou, které má obvykle světPane Rumpfe, trh s měřicími přístroji v částečně zaplněných potrubích je různorodý. Jaká jsou klíčová kritéria pro výběr správného měřicího principu vhodného pro uvažované měřící místo? Na jedné straně existují rozdíly v konstrukci a technickém řešení, například v použitém principu měření a jeho výhodách a omezeních. Z nich vyplývají rozdíly, které ovlivňují montáž nebo údržbu přístroje. Na druhé straně existují rozdíly ve schváleních a certifikaci, tj. v omezeních pro použití přístrojů v daném měřicím místě. Tato část může být problematická, 10 lost DN300 nebo větší. Přesné vystředění takového přístroje je při montáži opravdu časově náročné a těsnění před a za přístrojem musejí být správně umístěna. S průtokoměry s přírubami je manipulace mnohem jednodušší. Dalším problémem jsou provozní podmínky: dodavatelé ultrazvukových průtokoměrů stanoví, že v bezprostřední blízkosti přístroje nesmějí být žádné turbulence nebo vzduchové kapsy, protože ty ovlivňují průběh a přesnost měření. Lze turbulencím zabránit, pokud v potrubí uvízne větev nebo jiný podobný předmět? Taková cizí tělesa se v dešťové nebo sdružené kanalizaci vyskytují poměrně často. Někdy pochybuji o tom, zda se výrobci takových přístrojů opravdu zajímají o provozní zkušenosti uživatelů. Ohledně údržby: ta by měla být snadná a vyžadovat minimální námahu, naše přístroje například pravidelnou údržbu nepotřebují. Jiní výrobci uvádějí roční nebo dokonce půlroční intervaly údržby, ve kterých se musí provádět kontrola měřicího přístroje, zda není poškozen, nebo utažení šroubů. V opačném případě není podle návodu k obsluze zaručena správná funkce přístroje. Podle mého názoru jsou takové požadavky jednoznačným přesunem odpovědnosti výrobce a dodavatele na stranu uživatele. Intervaly údržby samozřejmě závisejí ROZHOVOR
Postupujte při výběru měřicího přístroje pro částečně zaplněná odpadní potrubí zodpovědně <<<< Podrobnosti najdete v článku Vyberte si správné řešení! na použité technologii: u průtokoměrů pro částečně zaplněná potrubí s integrovaným měřením výšky hladiny, například u našeho průtokoměru TIDALFLUX, jsou kapacitní snímače výšky hladiny v průtokoměru integrovány ve výstelce a nejsou ve styku s měřenou kapalinou, jsou proto zcela bezúdržbové. Jiní výrobci používají například snímače tlaku, které musejí být z technologických důvodů umístěny na základně průtokoměru, a proto se časem zanášejí. Pro správný průběh měření je pak také nezbytné pravidelné čištění. A protože ho lze provádět pouze zespodu, musí být odpadní potrubí otevřeno směrem dolů. Takové podmínky uvedené návodu k obsluze jsou nezvyklé a v provozní praxi je prakticky nelze realizovat. Zmínil jste použitou technologii. Jaké speciální vlastnosti je zde třeba zohlednit? V podstatě si zde konkurují magneticko-indukční a ultrazvukové průtokoměry. Stručně vysvětlím rozdíly mezi nimi: ultrazvuk je v odpadních vodách vždy méně přesný, protože se měření provádí pouze v kanálech mezi dvěma senzory. To znamená, že přesnost měření závisí na počtu kanálů. Magneticko-indukční průtokoměr měří vždy celý profil, a proto je přesnější, protože každá částice kapaliny přispívá k průměrnému indukovanému napětí. Náš průtokoměr TIDALFLUX dosahuje při měření průtoku nejistoty měření menší než 1 % z měřicího rozsahu v rozmezí 10 a 100 % výšky zaplnění. Dokonce ani pevné částice v odpadní vodě nebo jiné faktory, jako je kolísání teploty nebo tlaku, měření pomocí magneticko-indukčního průtokoměru neovlivňují. U ultrazvuku naopak mohou narušit přenos zvuku, a tedy i průběh měření. Podstatný rozdíl je v nárocích na údržbu: pro spolehlivé měření je nezbytné ultrazvukové snímače pravidelně čistit od usazenin, zatímco magneticko-indukční průtokoměr je zcela bezúdržbový. Rozdíly mezi průtokoměry existují i při měření výšky zaplnění: například u jednoho výrobce jsem se dočetl, že „správně měřit umíme jen my“, a přitom v jeho technických údajích vidím, že minimální úroveň zaplnění pro menší jmenovité světlosti je 20 až 30 %, což znamená, že potrubí musí být zaplněno zhruba z jedné čtvrtiny. Náš průtokoměr umí měřit již od 10 % zaplnění, což je mnohem lepší hodnota. Co byste poradili uživatelům, kteří stojí před úkolem pořídit si průtokoměr pro částečně zaplněné odpadní potrubí? Doporučuji, aby měřicí místo posuzovali jako jeden celek z hlediska nejen investičních, ale celkových provozních nákladů. Věnujte pozornost provedení měřicího přístroje, dokladům o kalibraci a provedení do prostředí s nebezpečím výbuchu, pokud je vyžadováno, jednoduché a snadné instalaci měřicího přístroje a těsnění, nízkým nárokům na údržbu a pravidelný servis. Zvolte si technické řešení, které lépe odpovídá typickým podmínkám provozu v kanalizační síti a které za těchto podmínek měří spolehlivě a s nízkou nejistotou v širokém rozpětí průtoků. Investujte do spolehlivosti - vyplatí se vám to. Děkujeme za rozhovor, redakce
Získávání tepla z odpadních vod Tepelný výměník HUBER RoWin Zdroj: HUBER CS spol. s r.o. V dnešní době hledání úspor v energetických výdajích za vytápění budov, ať už obytných či komerčních, je s podivem, že necháváme bez povšimnutí odtékat megawatty tepla odpadními stokami do ztracena. Přitom existují prověřené technologie pro získávání tohoto “odpadního” tepla a jeho opětovného využití – jednou z nich je tepelný výměník HUBER RoWin. Teplem z odpadních vod lze například v Německu pokrýt až 10 % celkové spotřeby tepla. Tento potenciál by se mohl ve střednědobém horizontu zvýšit dodatečným dodáváním tepla z energeticky náročných průmyslových odvětví do sítě. Tím by bylo možné pokrýt až 28 % poptávky po teple. Pro posouzení potenciálu jeho využití v určitém místě je nutné mít dostatek informací o teplotě odpadních vod, jejich množství a vzdálenosti kanalizace od potenciálních spotřebitelů. Teplo z odpadní vody nepotřebuje zvláštní distribuční síť, odpadní voda jako nosič energie vzniká přesně tam, kde je energie potřeba. Energie (v tomto případě teplo) je transportována spolu s odpadními vodami stávajícími kanalizačními sítěmi. Navíc teplo z odpadních vod je velmi šetrné ke 12 klimatu - to, že nebudeme muset vyrábět tuto část potřebného tepla, má pozitivní dopad v oblasti snižování emisí CO2. Vedle vysokého potenciálu energie tepla z odpadních vod nelze pominout atraktivní možnost získávání tepla rovněž z povrchových vod, jako jsou řeky a jezera, případně moře, které se běžně používají jako zdroj tepla již řadu let například ve Švédsku a Švýcarsku. Povrchové vody uchovávají obrovské množství tepelné energie, kterou lze snadno využít pomocí tepelných čerpadel. Změny teploty povrchových vod jsou navíc pomalé a méně výrazné ve srovnání například s denními a sezónními výkyvy teplot vzduchu, který se běžně jako zdroj tepla používá. Správný odběr vody rozhoduje o úspěchu TECHNOLOGIE Potenciálně využitelné teplo z odpadních vod Výměníky RoWin získávají 210 kW pro vytápění bytového domu
rekuperace tepla, proto musí být povrchová i odpadní voda nejdříve mechanicky upravena bez ohledu na velikost a typ tepelného čerpadla. Znečištění (listí, větve, řasy apod.), musí být odstraněno, aby byl umožněn účinný přenos tepla, k čemuž slouží například česle HUBER. Vyznačují se dlouhou životností a automatizovaným plynulým provozem. Česle se vyrábějí z nerezové oceli v závislosti na konkrétních požadavcích instalace, přičemž se vybírají nejvhodnější řešení z široké nabídky hrubých a jemných sít na základě specifických podmínek projektu. V úvahu se berou požadavky na vstupní konstrukci, množství vody, které se má zpracovat a očekávané zatížení nečistotami. Investiční a provozní náklady i ekologické aspekty, např. jako je ochrana ryb a ochrana proti hluku, jsou při hledání řešení rovněž zohledněny. Teplo, obsažené v předupravené vodě, musí být odebráno prostřednictvím výměníků tepla, aby následně tepelná čerpadla připravila topnou a teplou vodu na dostatečně vysokou teplotu. Firma HUBER má ve svém produktovém portfoliu tepelný výměník RoWin v řadě velikostí s alternací instalace přímo do betonového žlabu či v nerezové nádrži, v provedení pro venkovní (zateplené) či interiérové umístění. Firma spolupracuje s architekty, projektanty, technology a spolu pak vytváří nejvhodnější uspořádání, které poskytne to nejlepší řešení pro získávání a jemných nečistot, které vedou ke snížení výkonu. Pro zajištění optimálního přenosu tepla během provozu navrhla společnost HUBER inovativní, plně automatický čisticí mechanismus, který preventivně čistí povrchy výměníků tepla. Výměník tepla HUBER RoWin je celý vyroben z nerezové oceli, aby se zabránilo možné korozi materiálu. Je na místě dodat, že stejně tak, jako lze tepelné výměníky HUBER RoWin využít pro vytápění, je možné jejich využití pro chlazení, ať už domácností, průmyslových technologických okruhů, či serveroven. Využívání tepla z odpadních vod snižuje závislost na dovozu energie a přináší tak prospěch místním firmám i obyvatelům. Bc. Tomáš Loucký, projektový manažer, HUBER CS 13 tepla za daných místních podmínek a podle požadavků zákazníka. Jednotlivé výměníky lze pro splnění konkrétních zadání kombinovat do libovolných sestav. Z konstrukčního pohledu je RoWin trubkový výměník skládající se z nerezové nádrže, v níž jsou paralelně uspořádány horizontální trubkové moduly. Alternativně lze výměník tepla instalovat přímo do betonového kanálu do proudu odpadní či povrchové vody. Předčištěná voda protéká výměníkem a prostřednictvím kompaktně uspořádaných trubek odevzdává svou. tepelnou energii mediu (voda, glycol), které energii přenáší do tepelného čerpadla. Na teplosměnných plochách trubkových modulů se časem mohou tvořit nánosy řas Firma HUBER má ve svém produktovém portfoliu tepelný výměník RoWin v řadě velikostí s alternací instalace přímo do betonového žlabu či v nerezové nádrži, v provedení pro venkovní (zateplené) či interiérové umístění. Firma spolupracuje s architekty, projektanty, technology a spolu pak vytváří nejvhodnější uspořádání, které poskytne to nejlepší řešení pro získávání tepla za daných místních podmínek a podle požadavků zákazníka. Jednotlivé výměníky lze pro splnění konkrétních zadání kombinovat do libovolných sestav. Z konstrukčního pohledu je RoWin trubkový výměník skládající se z ocelové nádrže, v níž jsou paralelně uspořádány horizontální trubkové moduly. Alternativně lze výměník tepla instalovat přímo do betonového kanálu do proudu odpadní či povrchové vody. Předupravená voda protéká výměníkem a prostřednictvím kompaktně uspořádaných trubek odevzdává svou tepelnou energii chladicí vodě. Energie pro tepelné čerpadlo se přenáší prostřednictvím ohřátého chladicího média. Obr. 1 Řez výměníkem HUBER RoWin Obr. 2 Instalace výměníku v betonovém kanálu Na teplosměnných plochách trubkových modulů se časem mohou tvořit nánosy řas a jemných nečistot, které vedou ke snížení výkonu. Pro zajištění optimálního přenosu tepla během provozu navrhla společnost HUBER inovativní, plně automatický čisticí mechanismus, který preventivně čistí Instalace výměníku v betonovém kanálu Schéma získávání tepla z odpadních vod Schéma energetické bilance
Čerpadlo Concertor mění pravidla v oblasti čerpání vody Monika Hornová, vizualizace: LK Pumpservice, s.r.o. Rodinná firma LK Pumpservice, s.r.o. má více než 30 let dlouhou tradici. Začínala jen s několika zaměstnanci a postupně se rozrůstala, a to i z hlediska portfolia značek. V roce 1995 otevřela dceřinou společnost na Slovensku. O 10 let později zde zřídila také první servisní středisko. Zabývá se zejména realizací a údržbou vodohospodářské techniky a svou činnost zakládá na principech profesionality, kvality služeb a ekologické šetrnosti. V tomto článku se naše redakce zaměřila na čerpadlo Concertor od společnosti Flygt, které přináší revoluci v oblasti čerpání, spolehlivost a inovaci v jednom. běžných čerpadel a ze kterých variant produktu lze vybírat, se dozvíte na následujících řádcích. Řízení výkonu na dosah ruky Díky integrované řídící jednotce, která je součástí čerpadla Concertor, máte kontrolu nad výkonem svého čerpadla přímo na dosah ruky. Tato jednotka Integrovaná řídící jednotka: výhoda kontroly širokého spektra výkonu přímo v čerpadle Čerpadlo Concertor od společnosti Flygt se pyšní nejen svým vysokým výkonem a spolehlivostí, ale také inovativní integrovanou řídící jednotkou, která posouvá možnosti řízení a účinnosti na zcela novou úroveň. V čem se liší od 14 umožňuje nastavovat otáčky a výkon čerpadla podle aktuálních potřeb čerpání, což vede k maximální energetické efektivitě. Můžete snížit otáčky, když je potřeba čerpat méně, a zvýšit, když je potřeba více výkonu. Eliminace potřeby externího zařízení Integrovaná řídící jednotka v čerpadle odstraňuje potřebu externích zařízení nebo složitých instalací. Nemusíte investovat do samostatného frekvenčního měniče a jeho následné instalace. To vede ke snížení nákladů na zařízení a provoz. Nepřetržitý monitorovací systém Concertor není jen o řízení výkonu, je také o monitorování stavu. Díky tomuto systému můžete sledovat provoz čerpadla v reálném čase, což vám umožňuje identifikovat potenciální problémy a provádět preventivní údržbu dříve, než se stane něco vážného. Energetická účinnost a šetrnost k životnímu prostředí Integrovaná řídící jednotka a synchronní motor s účinností IE4 nezvyšují TECHNOLOGIE
jen účinnost systému, ale také umožňují provoz, který je šetrnější k životnímu prostředí. Díky možnosti dynamického řízení otáček a výkonu čerpadla se minimalizuje spotřeba energie, uhlíková stopa a tím přispívá k ochraně naší planety. Variabilita výkonu podle vašich potřeb Jednou z klíčových vlastností čerpadla Concertor je jeho schopnost přizpůsobit se různým potřebám a aplikacím. Rozsah jmenovitého výkonu je jedním z těchto parametrů, který lze snadno nastavit podle konkrétních požadavků. S čerpadlem Concertor máte možnost vybrat si z několika rozsahů jmenovitého výkonu: 2,2–7,3 kW. 1. Concertor N: Vhodný pro zákazníky provozující tradiční ČS na principu ON/OFF, kteří chtějí využívat výhody snadno nastavitelného výkonu čerpadla, měkkého startu a funkci stejnoměrného výkonu a také ochrany motoru. 2. Concertor DP: Čerpací systém odpadní vody s řízením procesu, který se skládá z libovolného počtu čerpadel podle vašich potřeb s jednou bránou pro každé čerpadlo. Je vhodné pro uživatele se speciálně navrženými algoritmy řízení procesu, pro které jsou důležité nízké finanční náklady, kompaktní rozměry a vysoká účinnost. 3. Concertor XPC: Specificky navrženo pro čerpací stanice odpadních vod ve sběrných systémech. Systém XPC se skládá z jednoho až čtyř čerpadel, jedné ovládací jednotky XPC a jedné až tří bran DP. Perfektní bude pro uživatele, kteří požadují plnou funkčnost systému Concertor včetně maximálních úspor energie a čistoty odpadních jímek. Samočistící schopnosti a čištění jímky a potrubí Čerpadlo Concertor je vybaveno pokročilými technologiemi, které zajišťují čistící procesy při ucpání. Toto je klíčový prvek pro zachování optimálního výkonu v dlouhodobém provozu. Kromě toho má Concertor schopnost čištění čerpací jímky a potrubí, což zajišťuje bezproblémový provoz bez nutnosti časté údržby. Algoritmus samočistící schopnosti je následující: po identifikaci přicpání/ucpání se oběžné kolo čerpadla zastaví a znovu se spustí ve zpětném chodu. Po uplynutí určité doby se oběžné kolo zastaví a spustí se ve standardním směru otáčení. Tento cyklus se opakuje do doby, než se příčina ucpání uvolní. S čerpadlem Concertor získáte nejen špičkový výkon a spolehlivost, ale také inovativní řešení s integrovanou řídící jednotkou, která vám umožňuje plnou kontrolu nad vaším čerpacím systémem. 15 Jednoduchá kontrola na dálku Integrovanou řídící jednotku v čerpadle Concertor lze také snadno ovládat na dálku pomocí moderních řídících systémů. To znamená, že můžete mít kontrolu nad svým čerpadlem z prakticky libovolného místa a reagovat na potřeby systému okamžitě. Různé varianty čerpadla Concertor pro různé potřeby Čerpadlo Concertor je k dispozici v několika variantách, aby vyhovovalo různým aplikacím a potřebám provozu. Následující jsou některé z těchto variant:
Proč roste význam adaptačních opatření k omezení dopadů změny klimatu na vodní zdroje? Příspěvek přináší údaje o nezbytnosti vyhodnotit vodní bilanci na území České republiky podle scénářů vývoje změny klimatu pro situace souběhu rostoucích teplot vzduchu a následném nárůstu evapotranspirace při současném 2–5letém poklesu srážkových úhrnů o 20–30 %, ke kterým historicky docházelo. Jsou uvedena nezbytná efektivní adaptační opatření k udržení „vodního blahobytu“ dostupnými a dostatečnými vodními zdroji nejenom v současnosti, ale zejména pro budoucí generace v období po roce 2050. 16 ANALÝZY zjevné, že k navýšení +2o C dojde kolem r. 2030 a lze očekávat další nárůst. Regresní vztah zvyšování tep na obr. 1 ukazuje, že při zachování dosavadního trendu bude průměrná roční teplota Labe v Děčíně zhruba 10 o C. Tuto hodnotu jako horní odhad pro rok 20 s odhadovanou chybou +- 0,3o C uvedl v rozhovoru pro VTEI 5/2023 Radim Tola expert Světové meteorologické organizace. Obr. 1 Průběh a extrapolace průměrných teplot na povodí Labe po Děčín Z této situace vyplývá, že na udržení nárůstu teploty vzduchu pod + 2o C nelze desetiletích spoléhat, a proto vodohospodáři a rovněž hospodářské strategie evrops musí přijmout tzv. adaptační opatření jako doprovodná k mitigačním snahám o sní y = 0,0488x + 7,0563 0 2 4 6 8 10 12 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 Teplota oC Rok Obr. 1: Průběh a extrapolace průměrných teplot na povodí Labe po Děčín Od devadesátých let minulého století probíhá intenzivní výzkum klimatu, jehož výkyvy a trend postupně potvrzují, že dochází ke změně, která se projevuje nejmarkantněji růstem teploty vzduchu a nerovnoměrností globálního rozdělení srážek. Z analýzy možných příčin vyplynulo, že hlavním důvodem jsou emise tzv. „skleníkových plynů“ (rozhodující jsou oxid uhličitý a metan) v důsledku lidské (antropogenní) činnosti na celé zeměkouli. Růst teploty vzduchu nejvíce ovlivňuje vodní poměry a vývoj i složení vegetace, což vede k zásadním změnám přírodních ekosystémů. Nárůst teploty vzduchu vede ke zvyšování evaporace z vodních ploch při současném nárůstu evapotranspirace, což samozřejmě mění a zhoršuje situaci našich omezených vodních zdrojů, kterými při přepočtu na 1 obyvatele patříme k posledním 4 státům Evropy. Z tohoto důvodu jsou údaje o situaci našich vodních zdrojů z málo vodného období let 2014–2020 analyzovány s cílem posoudit jejich další očekávaný vývoj podle scénářů vývoje změny klimatu. Cílem je navrhnout opatření v rámci adaptačních plánů a strategií, aby byl dosavadní vodní blahobyt, vytvořený předchozími generacemi vodohospodářů, zachován a dosažitelný i pro budoucí generace našich potomků. Východiska Záměry a plány na omezení příčin změny klimatu (mitigaci) v Evropě předpokládají, že se produkci skleníkových plynů podaří omezit natolik, aby globální teploty vzduchu v roce 2050 nepřekročily nárůst o 1,5–2 oC. To ovšem představuje dosažení poklesu produkce skleníkových plynů v roce 2033 na polovinu množství produkovaného na začátku průmyslové revoluce (období 1850–1900), a v roce 2050 dosáhnout tehdejší úrovně emisí, tzv. „uhlíkové neutrality“. Problémem však je, že i kdyby evropské státy dosáhly uvedeného snížení emisí, v celosvětovém měřítku se projeví snížením přibližně do 10 %. Údajně se dalších 195 signatářů Pařížské dohody o změně klimatu také snaží, nicméně tempo omezování emisí je příliš pomalé. Navíc řada mimoevropských zemí emise významně nesnižuje, a mnohé státy dokonce emise zvyšují. Recentně publikovaná zpráva ČTK (19. 6. 2023) přinesla informaci Světové meteorologické organizace (WMO), že teplota vzduchu v Evropě vzrůstá rychleji, než se uvádí v předpovědích globálních scénářů. Podle uvedené zprávy navýšení teploty o + 2,3 oC nastalo již v r. 2022. Tím se samozřejmě, cíl pro r. 2050 stává problematický a spíše nedosažitelný. Ostatně i z průběhu dřívějších scénářů vývoje emisí a teploty vzduchu je zjevné, že k navýšení nad +2 oC dojde kolem r. 2030 a lze očekávat další nárůst. Regresní vztah zvyšování teploty v čase na obr. 1 ukazuje, že při zachování dosavadního trendu bude průměrná roční teplota na povodí Labe v Děčíně zhruba 10 oC. Tuto hodnotu jako horní odhad pro rok 2050 v ČR s odhadovanou chybou +- 0,3 oC uvedl v rozhovoru pro VTEI 5/2023 Radim Tolasz, Ph.D., expert Světové meteorologické organizace.
Z této situace vyplývá, že na udržení nárůstu teploty vzduchu pod + 2 oC nelze v dalších desetiletích spoléhat, a proto vodohospodáři a rovněž hospodářské strategie evropských států musí přijmout tzv. adaptační opatření jako doprovodná k mitigačním snahám o snížení emisí (a tím i teplot vzduchu), aby kvalita života obyvatel a úroveň hospodářství nebyla negativně zasažena nedostatkem vody v následujících letech. Východiskem jsou jednoznačně scénáře změny klimatu podle globálních i regionálních hledisek, s jejichž výstupy je nutné pracovat pro návrhy efektivních opatření k omezení dopadů vývoje klimatu. Očekávané dopady změny klimatu na stávající stav vodních zdrojů a jejich využívání v České republice Je historickou skutečností, že vzhledem k reliéfu našeho území prakticky všechna voda odtéká do okolních států, a naopak neexistuje žádný výrazný přítok. Řadíme se tím ke státům náchylným k výskytu a dopadům „vodního stresu“, tedy k nedostatku disponibilních zdrojů vody. Potvrzuje to analýza Evropské agentury pro životní prostředí /1/, která jednotnou metodikou vyhodnotila podíly odběrů vody odebíraných ze stávajících disponibilních vodních zdrojů v jednotlivých státech EU. Dosažení a překročení úrovně 20 % již je považována za vodní stres a nad 30 % již jde o vážné ohrožení nedostatkem vody. Z rozboru vyplynulo, že v České republice byla několikrát úroveň 30 % překročena. Došlo k tomu v devadesátých letech minulého století, kdy odběry vody byly dvojnásobné oproti současnosti. Podobná situace nastala ovšem i během nedávných málo vodných letech, kdy důvodem nebyla vysoká spotřeba, ale pokles úrovně disponibilních vodních zdrojů. Úsporami ve spotřebě vody jsme tedy vykročili výborně, a patříme k zemím s nejnižší spoa odtoků po roce 1980 viz /7/ byl pokles průměrného odtoku mezi obdobími 1961–1980 a 1981–2018 v rozmezí 0 až 35 % (v souboru 41 povodí). Velmi podstatné je, že pokles odtoku za letní čtvrtletí byl v relativních hodnotách v letním pololetí 8,5x větší než v zimním pololetí. V absolutních hodnotách například pro Labe v Děčíně podle článku /2/ průměrný odtok v letním pololetí poklesl o 18,5 mm, v zimním pololetí vlivem mírného nárůstu srážek se zvětšil v období 1991–2019 oproti období 1961–1980 o 2,3 mm. 17 třebou vody v Evropě. Další snižování spotřeby již nelze očekávat, mj. s ohledem na kapacity vodárenské infrastruktury, budované na původní velké objemy spotřeby. Tím by se doba zdržení vody ve vodovodních sítích zvyšovala a výborná jakost na odtoku z úpraven a vodojemů pitné vody by klesala nárůstem zdržení v potrubí. Patříme tedy k územím s ohrožením stávajících vodních zdrojů následkem vývoje změny klimatu, která růstem teplot vzduchu výrazně posiluje evapotranspirací. Ta poroste, neboť účinek mitigačních aktivit je globálně nedostatečný, mnohé země dokonce emise zvyšují, jak dokládá Obr. 2. Po roce 2040 bude nárůst teploty nejenom překročen o + 2 oC, ale lze zjevně očekávat zvýšení o + 3 oC i více stupňů v dalších letech. Dopad rostoucích teplot vzduchu na evapotranspiraci a pokles vodních zdrojů i při stejné úrovni srážek je zřejmý. Podle zhodnocení pozorovaných řad teplot, srážek RNDr. Pavel Punčochář, CSc.,1) Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.,2) Ing. Adam Vizina,2) Ph.D., Ing. Petr Šercl, CSc.,3) 1) Ministerstvo zemědělství, 2) Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., 3) Český hydrometeorologický ústav Obr. 2 Emise skleníkových plynů vztažené na 1 obyvatele několika států svědčí o velmi pomalém průměrném poklesu, nicméně je zjevný naopak nárůst emisí v rozmezí 1–9 % v pěti státech mimo EU sítích zvyšovala a výborná jakost na odtoku z úpraven a vodojemů pitné vody by klesala nárůstem zdržení v potrubí. Patříme tedy k územím s ohrožením stávajících vodních zdrojů následkem vývoje změny klimatu, která růstem teplot vzduchu výrazně posiluje evapotranspirací. Ta poroste, neboť účinek mitigačních aktivit je globálně nedostatečný, mnohé země dokonce emise zvyšují, jak dokládá Obr. 2. Po roce 2040 bude nárůst teploty nejenom překročen o + 2o C, ale lze zjevně očekávat zvýšení o + 3o C i více stupňů v dalších letech. Obr. 2 Emise skleníkových plynů vztažené na 1 obyvatele několika států svědčí o velmi pomalém průměrném poklesu, nicméně je zjevný naopak nárůst emisí v rozmezí 1–9 % v pěti státech mimo EU. Dopad rostoucích teplot vzduchu na evapotranspiraci a pokles vodních zdrojů i při stejné úrovni srážek je zřejmý. Podle zhodnocení pozorovaných řad teplot, srážek a odtoků po roce 1980 viz /7/ byl pokles průměrného odtoku mezi obdobími 1961–1980 a 1981–2018 v rozmezí 0 až 35 % (v souboru 41 povodí). Velmi podstatné je, že pokles odtoku za letní čtvrtletí byl v relativních hodnotách v letním pololetí 5,8krát větší než v zimním pololetí. V absolutních Dočtěte článek až do konce
Antropogenní stopové prvky a jejich výskyt v odpadních vodách Autorka: Dr. Valentina Stein, VTA Austria GmbH, VTA Česká republika spol. s r. o., foto: VTA Austria GmbH, VTA Česká republika spol. s r. o. Antropogenní stopové prvky - mikropolutanty v odpadních vodách jsou vyráběny synteticky a do životního prostředí se dostávají různými cestami. Např. v zemích EU je na trhu velké množství chemických látek, které se používají jako samostatné látky nebo ve směsích pro nejrůznější účely. Mezi typické antropogenní stopové prvky patří rezidua léčiv (např. léky proti bolesti, antidepresiva, antiepileptika a antibiotika), pesticidy a průmyslové chemikálie, jakož i produkty jejich rozkladu. Známým příkladem je diklofenak, který je obsažen v lécích proti bolesti. 18 TECHNOLOGIE Přestože se do životního prostředí uvolňují jen velmi nízké koncentrace těchto látek v řádu nanogramů na litr, již v tomto množství mohou mít škodlivé účinky na živé organismy, a tím i na ekosystémy. Buď mají přímý škodlivý účinek, nebo působí až po chronické expozici. Tyto látky se prostřednictvím komunálních a průmyslových odpadních vod dostávají do čistíren odpadních vod. V nich však bývá zadržena, resp. rozložena jen velmi malá část těchto látek. V důsledku toho se značná část těchto stopových prvků dostává zpět do našich vod. Zbytky antropogenních stopových prvků se dnes nacházejí téměř ve všech vodních tocích na celém světě a zvláště vysoké koncentrace různých mikropolutantů se vyskytují po vypuštění vyčištěných odpadních vod. Některé studie prokázaly, že diklofenak způsobuje u ryb poškození ledvin, jater a žaber. Hormony nebo látky podobné hormonům mohou ovlivňovat reprodukční schopnost ryb. Tyto účinky mohou mít trvalý negativní dopad na biologickou rozmanitost vodního ekosystému. Výzkumná skupina ze Švédska zjistila, že může být ovlivněno i chování vodních organismů. Například ryby vystavené benzodiazepinům (sedativům) vy-
padních vod, které se spoléhají na VTA, ukázala, že VTA Nanocarbon® v mnoha ohledech optimalizuje proces čištění: • Odstranění až 98 % antropogenních stopových prvků, a tedy splnění průměrné míry eliminace ve výši nejméně 80 % požadované směrnicí EU o městských odpadních vodách • Odstranění až 99 % i nejmenších částic mikroplastů • Odstranění huminových kyselin • VTA Nanocarbon® netvoří při přeměně žádné škodlivé produkty • Úspora až 30 % energie při provzdušňování • Odstranění až 93 % AOX • Redukce až 30 % CO2, takže s VTA Nanocarbon® optimalizujete svou uhlíkovou stopu • Nejedná se o žádnou nebezpečnou látku kazovaly méně zdrženlivé chování než jiní zástupci stejného druhu, což z nich činilo snadnější kořist pro predátory. Měření těchto látek je velmi složité a provádí se pomocí nejmodernějších analytických přístrojů, které má Institut pro zdraví a životní prostředí VTA Austria k dispozici. Čistírny odpadních vod (dále i ČOV) jsou poslední technickou možností, jak zabránit vniknutí těchto látek do vodního koloběhu. To vyžaduje neustálý proces optimalizace. Společnost VTA proto nabízí inovativní koncepční řešení, jako je VTA Nanocarbon® založený na nejmodernější nanotechnologii, který odstraňuje příslušné mikropolutanty z odpadních vod a zlepšuje čisticí výkon čistíren odpadních vod. Tímto způsobem lze mikropolutanty zadržet v čistírně odpadních vod, aniž by bylo nutné provádět nákladné úpravy. Četná praktická použití v čistírnách odNa další otázky k tématu čištění odpadních vod novými technologiemi nám v krátkém rozhovoru odpovídá Jaroslav Lošonský vedoucí VTA Česká republika. Můžete stručně představit společnost VTA Česká republika spol. s r.o. a její hlavní činnosti? VTA Česká republika spol. s r.o. je dceřinou společností VTA Austria GmbH, kterou v jako firmu jednoho muže založil v roce 1992 Ing. Mag. Dr. h. c. Ulrich Kubinger. Firma se za minulá desetiletí stala mezinárodním, středně velkým podnikem a významným inovátorem v oboru. V České republice je od roku 1996 a je etablovaným dodavatelem chemie pro čištění odpadních vod se zaměřením na dodávky výkonných ve vlastních laboratořích vyvinutých systémových produktů. Jaké jsou hlavní výzvy v oblasti čištění komunálních odpadních vod, se kterými se Vaše společnost setkává? Představujeme VTA Nanocarbon. Novinku, se kterou je VTA připravena pomoci čistírnám odpadních vod plnit požadavky nové směrnice EU o čištění komunálních odpadních vod. Velmi zjednodušeně řečeno – čistírny odpadních vod budou muset být schopny 19
dá z funkcionalizovaných uhlíkových nanočástic se specifickou kationizací v kombinaci s bioaktivátory a základními objemovými prvky. Je připravena okamžitě k dávkování. Nenese s sebou žádnou z výše uvedených povinností – investice, výstavba, riziková pracovní prostředí, kterým např. ozonizace je. Velmi jednoduše VTA dodá IBC, případně naplní zásobník a připraví dávkování. VTA Nanocarbon plní roli čtvrtého stupně čištění odpadních vod v souladu se směrnicí EU. Jaké jsou hlavní výhody Vašeho řešení VTA Nanocarbon® oproti tradičním metodám čištění odpadních vod? VTA Nanocarbon, jak jsem již uvedl, je zaměřen na odstranění antropogenních stopových látek, mikroplastových částic a AOX. Míra eliminace požadovaná směrnicí EU o městských odpadních vodách je 80 %. Průměrná míra eliminace stopových látek VTA Nanocarbon®, z výsledků provozních studií, je 93 %. Jakým způsobem Váš produkt přispívá k úsporám energie a redukci emisí CO2 v čistírnách odpadních vod? VTA Nanocarbon nebude vnášet do systému stávajících ČOV žádné další redukovat min. z 80% mikropolutanty jakými jsou např. multirezistentní bakterie, AOX (chemické sloučeniny obsahující halogeny, které mohou představovat vážné nebezpečí pro životní prostředí), zbytky medicinských preparátů a další. Jak konkrétně Vaše řešení pomáhá plnit požadavky směrnice EU o čištění komunálních odpadních vod? Tato povinnost vyvolá enormní požadavky na investice do stávajících ČOV. Řešení se nabízí hned několik. Dočišťování pomocí flitrů s aktivním uhlím, ozonizace a pravděpodobně další. Technologie jsou investičně a provozně náročné, zejména pokud jde o finanční nároky. Jsou náročné na stavební prostory pro ČOV, bude potřeba zajistit kapacity projekčních kanceláří. Pravděpodobně bude ve velké častí případů nutné posuzování vlivů na životní prostředí v rámci stavebně správních řízení, apod. Můžete podrobněji vysvětlit princip fyzikální adsorpce, na kterém je Vaše řešení založeno? VTA Nanocarbon je komplexní suspenze s biofyzikálními adsorpčními vlastnostmi v nanoměřítku, která se sklá20 nároky na energetickou spotřebu, nevzniká žádný další produkt, který by zatěžoval ČOV, případně životní prostředí. Můžete uvést příklady konkrétních projektů nebo případových studií, kde bylo Vaše řešení úspěšně aplikováno a jaké byly výsledky? VTA Nanocarbon je úplnou novinkou. V dané chvíli probíhají případové studie zejména v Německu, kde je kladen vysoký, i politický důraz na to být evropským leadrem a být maximálně připraveni plnit požadavky směrnice řádně a včas. Z případových studií vyplývá, že uvedené informace jsou potvrzovány praxí a že VTA Nanocarbon je určitě jedním z možných, dle mého názoru, velmi efektivních a i provozně velmi zajímavých řešení. Jaký je proces implementace Vašeho řešení v praxi a jak dlouho obvykle trvá? Pokud jde o konkrétní implementace, jsme stále ve fázi výzkumu a vývoje. Máme řešení, které je účinné. O poznatky z konkrétních případových studií se rádi podělíme. Budeme je určitě prezentovat na seminářích a školeních, v odborných časopisech, na webu. Nyní začínáme i se studií na jedné z ČOV v České republice. Po realizaci a potvrzení výsledků se velmi rádi pochlubíme úspěchem. Děkujeme za rozhovor, redakce TECHNOLOGIE
www.stavebniserver.comRkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=