Nedostavěné dálnice ekonomicky brzdí Česko, kvalitou silnic pokulhává za většinou Evropy Pavla Mudrochová, LESENSKY.CZ s.r.o., Foto: Shutterstock Kvalita českých silnic zdaleka nedosahuje na evropský průměr a srovnatelná je spíše s balkánskými státy. Ve světovém srovnání se tuzemsko řadí mezi nejhůře hodnocené země. Mezi největší problémy patří nedostavěná dálniční síť a její kapacita. Nedostatečná infrastruktura přitom podle studií výrazně brzdí hospodářský rozvoj. Česká republika je navíc z pohledu řidičů kamionů třetí nejnebezpečnější zemí v Evropě. balkánské státy Albánie a Černá Hora. Lepší hodnocení dostaly Polsko, Slovensko i Maďarsko. Na chvostu žebříčku pak skončily Ukrajina, Bosna a Hercegovina a Moldavsko. Naopak nejlepší silnice mají dle šetření v Nizozemsku, Švýcarsku a Rakousku. Hlavním problémem jsou dálnice Dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0 míní, že jednou z největších slabin české silniční infrastruktury je nedostavěná dálniční síť a její nedostatečná kapacita. Poukazuje také na nedostatek telematických zařízení na dálnicích. „Vezměte si, kolik Výsledky průzkumu, který vypracovalo Světové ekonomické fórum,1 jsou z českého pohledu velmi nelichotivé. Nejenže Česká republika podle žebříčku stále zaostává za západní Evropou, ale začíná rovněž ztrácet na sousední postkomunistické země. Zpráva o globální konkurenceschopnosti z roku 2019 hodnotila kvalitu silnic v jednotlivých zemích na základě dotazníkového šetření. Autoři sestavili žebříček, v němž se Česko se známkou 3,9 umístilo ve světovém srovnání až na 76. místě, mezi Burundi a Íránem. Pokud se zaměříme pouze na Evropu, srovnání vyzní ještě příkřeji. Ze 40 evropských zemí se Česko umístilo na 29. příčce se stejným hodnocením jako 14 nám chybí informačních tabulí, které by řidičům daly vědět o dopravních komplikacích, jak se jim vyhnout alternativní trasou a o podobných věcech,“ říká Budský. 2 Nedostatky v silniční infrastruktuře vidí i Ondřej Stöhr, jednatel největšího českého silo cisternového dopravce Conti-RSC. „Je paradoxem, že tak významná tranzitní země nemá přímé dálniční spojení ani se všemi sousedními státy. Z pohledu dopravců to znamená nižší efektivitu, složitější plánování tras i vyšší náklady,“ vysvětluje Stöhr. Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI)3 si všímá, že Česká republika do rozvoje silniční infrastruktury investuje nejméně ze všech zemí V4. „Za posledních deset let bylo zprovozněno pouze 142 kilometrů dálnic. Tím jsme rozšířili naši dálniční síť o 12 procent,“ popisuje Asociace období mezi lety 2011 až 2020. Oproti tomu Polsko za deset let svoji síť dálnic a rychlostních silnic téměř ztrojnásobilo, když vystavělo 2777 kilometrů a z toho 845 km dálnic. „Maďarsko zprovoznilo téměř 600 kilometrů. Od roku 2004 do roku 2020 se dálniční síť Maďarska rozrostla o více než 1000 kilometrů,“ přibližuje studie tempo výstavby v jiných státech bývalého východního bloku. Lepší infrastruktura by ekonomicky pomohla všem Kvalita silniční infrastruktury přitom přímo ovlivňuje hospodářský výkon, jak upozorňuje analýza Raiffeisen Bank.4... STUDIE Dočtěte článek až do konce
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=