Tři pětiny stavebních firem v Česku staví na ‘hranici bezpečné ceny‘

v1mhdq8py3rbcjl7h5gl.jpg
Článek | 4.3.2014 Stavebniserver.com

Praha – 4. března – Většina stavebních společností působících na českém trhu potvrzuje, že aktuálně staví na tzv. hranici bezpečné ceny‘. Pokud nedojde ke změně, může to vést nejen ke krachu stavebních firem a následné řetězové reakci na jejich subdodavatele, ale, co je však podstatně horší, také ke zhoršení kvality staveb s přímým vlivem na jejich bezpečnost. Vyplývá to ze specializované analýzy společností CEEC Research a KPMG Česká republika realizované na základě rozhovorů s více jak stovkou ředitelů stavebních společností.

Podle nejnovějších výsledků výzkumu staví většina (60 %) stavebních společností na tzv. ’hranici bezpečné ceny‘. Za tu se považuje cena, za kterou je stavba postavena tak, aby byla bezproblémová v době předání uživatelům. „Aktuální počet stavebních firem a celkový objem nabízených stavebních kapacit na trhu neodpovídá poptávce po stavebních pracích. V současnosti je na trhu dokonce více firem než v roce 2008, kdy byl sektor na vrcholu. To vytváří samozřejmě enormní tlak na cenu. Redukce na straně nabídky je nezbytná, bez ní k ozdravení sektoru nedojde a budeme čím dál častěji slýchat: ještě pár takovýchto ’vítězství‘ a bude to náš konec,“ popisuje situaci na trhu Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.Nabídka stavebních zakázek na úrovni, nebo dokonce pod úrovní nákladů, se často děje s cílem udržet nebo rozšířit tržní podíl společnosti a v očekávání, že budoucí silná pozice tento vklad zúročí. Problémem je, pokud se takový přístup stává dlouhodobým a je v rozporu s finanční kondicí stavební společnosti. V řetězci stavebních firem jsou to obzvláště subdodavatelé, jejichž situace se může stát nezvladatelnou v důsledku příliš malých finančních rezerv,“ uvádí Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti, KPMG Česká republika.

 

Čtrnáct procent ředitelů dokonce potvrzuje, že jejich firma staví už pod ‘hranicí bezpečné ceny‘. Jen každá čtvrtá firma uvádí, že se pohybuje nad touto hranicí. „Je to dlouhodobě neudržitelný problém, který povede k řetězovému krachu velkého množství stavebních firem. Až tímto způsobem dojde k redukci stavebních kapacit na trhu, půjdou ceny stavebních prací nahoru, a ti, kteří přežijí, budou moci realizovat ozdravný proces svých firem,“ potvrzuje Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema. „Dodávají se nekvalitní stavby, stavební firmy krachují, kvalifikovaní pracovníci odcházejí, v lepším případě do jiných oborů, v tom horším na úřad práce. Investoři mají rozestavěné projekty, u kterých jim zkolaboval dodavatel,“ upozorňuje na konkrétní dopady současné situace Aleš Ullmann, obchodní ředitel společnosti PSG - International.

 

Situace v jednotlivých segmentech se do jisté míry liší. Zatímco v případě malých společností realizuje práci na ‘hranici bezpečné ceny‘ přibližně polovina firem (55 %), u velkých stavebních společností se jedná až o tři ze čtyř (75 %). Rozdíly mezi společnostmi zabývajícími se pozemním (59 %) nebo inženýrským (61 %) stavitelstvím nejsou v této kategorii výrazné, hlavní rozdíl je ale v podílu firem, které realizují díla už pod ‘hranicí bezpečné ceny’. V pozemním stavitelství jde o 11 % firem, kdežto v inženýrském stavitelství o cca dvojnásobný podíl (23 %). „Tato situace je skutečně kritická. Chybu vidím v požadavku jediného kritéria při výběru zhotovitele, požadavku, jímž je cena. A rovněž na straně stavebních firem, kde konkurenční boj dávno překročil své limity,“ říká k tomu Jan Kokeš, generální ředitel firmy Chládek a Tintěra Litoměřice.

 

Podle očekávání ředitelů stavebních firem nepomůže situaci změnit ani novela zákona o veřejných zakázkách účinná od 1. ledna 2014.  Většina (62 %) ředitelů je v tomto ohledu skeptická. To potvrzuje i Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek: „Zákon o zadávání veřejných zakázek by bylo třeba urychleně novelizovat, aby se odstranily nejkřiklavější problémy. Čekání na transponování evropské směrnice, které může trvat až dva roky, by mohlo způsobit jen další škody – vzniknou například stavby vysoutěžené sice za poloviční cenu, ale realizované tak, že už při jejich předání do užívání se zjistí, že tyto stavby nejsou plně funkční, že realizační firmy krachují a zanechávají své subdodavatele bez úhrady.“

 

Vzhledem k očekávané stagnaci českého stavebnictví v tomto roce budou ředitelé stavebních společností dále tlačit na zvýšení efektivity své společnosti. Shodují se na tom představitelé napříč všemi segmenty. Naopak případné akvizice považují v současné době za vysoce rizikové a nechtějí do nich ještě vstupovat. „Naprosto klíčové bude udržet vyrovnaný poměr mezi realizovaným objemem zakázek a celkovými náklady společnosti. Konečná čistá marže by měla být lehce plusová. Znamená to udržet si své hlavní zákazníky a nepouštět se do nesmyslných rizik. A samozřejmě již teď připravovat strukturu firmy na předpokládaný pozvolný růst v následujících letech,“ potvrzuje Milan Valenta, obchodní ředitel společnosti Průmstav.

Foto: ČTK