Pravdy a mýty o splavnění Moravy do Kroměříže

21yhi8y0jyp1azko3kdb.jpg
Článek | 8.8.2013 Stavebniserver.com

Připravované prodloužení splavného úseku řeky Moravy z Otrokovic do Kroměříže má své příznivce i své odpůrce. Zatímco příznivci se těší, až budou lodě moci doplout až do Kroměříže a turistický ruch tak přinese oživení regionu a nová pracovní místa, odpůrci mluví o zbytečné a hlavně škodlivé stavbě a někteří z nich se dokonce nebojí hrubě zkreslovat fakta.

Zarytý odpůrce splavnění Moravy do Kroměříže, předseda občanského sdružení Egeria, ekoaktivista, Miroslav Mach, se opět snaží přesvědčit veřejnost o škodlivosti a nesmyslnosti vybudování plavební komory na již existujícím jezu Bělov. Tvrdí například, že „Morava není Dunaj a bylo by ji třeba lodím hodně přizpůsobit. Kácením břehových porostů, bagrováním a opevňováním koryta. To v podstatě omezuje možnost budoucí revitalizace řeky, její návrat do přirozenějšího stavu.“

Toto tvrzení je přitom v příkrém rozporu s investičním záměrem, který připravilo Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR). V něm se o žádném kácení břehových porostů, bagrování a opevňování koryta mimo místo výstavby plavební komory a přístaviště v Kroměříži nemluví. V rámci zajištění dostatečné plavební hloubky bude provedena pouze měkká prohrábka dna řeky na území města Kroměříž v délce 790 m. Ta navíc pomůže v případě povodní, neboť koryto řeky bude mít větší kapacitu a hladina tak nedosáhne obvyklých výšek. Zbylých 11,74 km je již dnes plně splavných. Současný šéf ŘVC ČR  Ing. Jan Skalický k tomu říká: „Každý, kdo se někdy byl podívat na řeku mezi Otrokovicemi a Kroměříží, moc dobře ví, že koryto řeky je už dávno zregulované.  Navíc již nyní by zde mohly lodě volně plout, protože se jedná o vodní cestu ve smyslu zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě. My pouze chceme umožnit lodím překonat stávající jez Bělov, na kterém chybí plavební komora.“ A dodává „Pokud bude mít kdokoliv zájem o konstruktivní dialog, rád ho uvítám u nás na ŘVC a detailně ho seznámím s projektem, s biologickými výzkumy i ekologickými opatřeními, která budeme realizovat.“

„Mladé ryby a jikry (lodní provoz) přímo zabíjí.“

Výzkumy ichtyologů potvrzují, že lodní provoz naopak způsobuje provzdušňovaní vody, což je prokazatelně pro život ryb pozitivní. Výzkumy probíhaly dokonce i přímo na Baťově kanále.

Plavební komora navíc umožní rybám jejich migraci přes jez, což dnes nemohou. Ing. Skalický to komentuje slovy: “Neni to teorie! Migrace plavební komorou prokazatelně funguje, byť třeba méně, než speciálním rybím přechodem.“

„Jde jen o atrakci za 180 milionů korun z kapes daňových poplatníků. Je to příklad plýtvání státními penězi.“

Trochu jiný náhled na věc mají zastupitelé Kroměříže, Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě i podnikatelé a všichni, kterým rozvoj plavby přináší práci. V loňském roce se na Baťák totiž přijelo svézt lodí na 80 000 návštěvníků.

Plavební komora Bělov bude mít rozměry 38,5 x 5,3 m. Tedy stejné rozměry jako plavební komory mezi Otrokovicemi a Rohatcem. Tím je limitována i maximální velikost lodí, které vodní cestu mohou využívat.