Objem veřejných stavebních zakázek v roce 2013 poklesl o 2,3 %

suaqz0mka53u5u4h90wo.png
Článek | 31.1.2014 CEEC Research

Praha 30. ledna 2014 – V roce 2013 došlo k poklesu objemu veřejných stavebních zakázek o 2,3 procenta a jejich hodnota tak dosáhla 94,4 mld. Kč. Největšími zadavateli byly regionální úřady a sdružení. Pokles investic byl patrný napříč téměř všemi kategoriemi veřejných investorů, růst byl zaznamenán pouze u ministerstev a celostátních úřadů, jak ukazuje analýza analytické společnosti CEEC Research zpracovaná na základě nejnovějších údajů Věstníku veřejných zakázek.

Jeden z významných motorů české ekonomiky – české stavebnictví – se v posledních pěti letech, tedy od roku 2008, kdy bylo stavebnictví na svém vrcholu, propadl více než o čtvrtinu (25,9 procenta). Výsledky analýzy stavu veřejných stavebních zakázek za rok 2013 zpracované analytickou společností CEEC Research podle nejnovějších údajů Věstníku veřejných zakázek ukazují, že předchozí pokles objemu veřejných zakázek z roku 2012 (pokles o 13,9 %) se zastavit nepodařilo. V roce 2013 následovalo další snížení objemu veřejných prostředků do stavebních zakázek, a to o 2,3 %. Objem zadaných veřejných zakázek tak v minulém roce dosáhl úrovně 94,4 mld. Kč.

 

Přestože objem zadaných zakázek nadále klesal, jejich počet naopak rychle rostl (o 43 %). Podstatný vliv zde měla předchozí novela zákona o zadávání veřejných zakázek (z dubna 2012), která snížila hranici pro podlimitní VZ na stavební práce z 6 mil. Kč bez DPH na 3 mil. Kč bez DPH. Pokud bychom použili metodologicky srovnatelný základ, byl by růst počtu zakázek mírnější (o 8,5 %). Výsledky ukazují, že pokles objemu veřejných zakázek byl doprovázen úbytkem zejména velkých zakázek a že veřejní zadavatelé museli zpracovávat větší množství menších zakázek, což jak sami potvrzují, je spíše zahlcovalo a vedlo k nárůstu byrokracie. Jedním z klíčových problémů veřejných stavebních zakázek jsou i dlouhé lhůty pro zadání těchto zakázek, čímž se následná realizace oddaluje, a na trhu tak práce chybí. Ne vždy je to ale chybou na straně zadavatele. V některých případech totiž průtahy souvisí i s taktickým odvoláváním proti rozhodnutí ze strany neúspěšných stavebních firem, které někdy v rámci konkurenčního boje hodí konkurenci „vidle do zakázky,“ doplňuje Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

 

Z pohledu struktury byly největšími zadavateli zejména regionální úřady a sdružení (38 %). Meziroční vývoj ukázal na růst počtu zadaných zakázek napříč všemi kategoriemi zadavatelů. Z pohledu hodnoty zakázek (objemu investovaných prostředků) došlo naopak téměř ve všech kategoriích k poklesu (viz přiložená tabulka).

 bvdghx8x1k8fqpmwk7do.png


vthbzd9p2lcpo4axyccj.png

Z pohledu regionální struktury, největší objem peněz byl investován ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Z mapy je možné vyčíst také změny objemu oproti předchozímu roku. Nelichotivé prvenství získal kraj Karlovarský, který zaznamenal největší procentuální snížení objemu zadaných stavebních zakázek (pokles o 53,3 %), a současně také patřil mezi tři kraje s nejnižším objemem veřejných stavebních zakázek v ČR. Naopak nejrychleji rostoucím krajem z pohledu vývoje objemu veřejných stavebních investic byl kraj Vysočina (+72,1 %) a to zejména díky modernizaci dálnice D1.

suaqz0mka53u5u4h90wo.png

 

xprrdx2a7r9ytw9h023q.png

 Zdroj: CEEC Research